Nejvíc na světě miluju tu rozmanitost-každý den mě nasere někdo jiný!!!
Kdopak to je pro dnešní den???

Dětství s upírem-XII.kapitola

29. května 2010 v 18:51 | Faillë |  Povídka-Dětství s upírem
XII.kapitola-Návrat, příjezd

Včera jsme jely na nákupy do Seatlu.Takže konečný počet našich kufrů je pět mých, pět pro Jane, čtyry kufry má Brayen a Nick a Angel cestovní tašku zaplněnou do poloviny.Teď sedíme v letadle a letíme domů.Už teď jse mi po něm stýská a to jsme na cestě jen půl hodiny.Musím se utěšovat tím, že za několik dnů přijedou za námi.Ach jo.Proč tu nemůže být se mnou?Stojí o mě úbec?Nebyla bych pro něj jenom spestření na jednu noc?Ty jeho krásné oči, vůně, hlas.Jane mě drcla do ramene.
''Můžu tě poprosit o jednu věc?''
''O jakou?''
''Můžeš myslet na něco jiného?Dohání mě to k šílenství.''
''Na co myslí?''
''Co ti je do toho!''
''Já jen.''
''Promiň Brayene.Pokusím se na to nemyslet Jane.''
Strčila jsem si do uší sluchátka a pustila si klavírní skladby od Debussyho.Zavřela jsem oči a ponořila se do hlubin spánku.
Někdo mnou zatřásl.
''Stávej, budeme přistávat.''
''Dobře.''
V letištní hale jsem uviděla tátu.Ihned jsem se rozběhla a skočila mu do náruče.
''Ahoj Wicky, tak moc si mi chyběla.Jak jste se měli?''
''Ahoj tati, taky jsi mi moc chyběl a strašně jsme si to užili.''
''Všechno si povíme doma ano?''
''Dobře.''
Před letištěm na nás čekala řada aut.Nastoupila jsem s otcem do auta a vyjely k našemu domovu.Přemýšlela jsem o otm co zrovna asi dělá Edward.Možná je na lovu.Nebo jel s Alice na nákupy, samozřejmě z donucení.Začala jsem se utápět ve zpomínkách na něho.Jak jsem ho poprvé uviděla, jak zuřil, jak mě držel v náručí, jak za mnou bežel.
''Wicky?Jsi v pořádku?''
''Cože?''
''Jestli jsi v pořádku.''
''Jo jenom jsem se zamyslela.''
''Tak pojď.''
Teprve teď jsem si všimla, že stojíme před domem.Vystoupila jsem a už mě všichni vítali.Kluci nám vzali kufry a odnesy je do našich pokojů.
''Máme pro tebe překvapení Wicky.''
''Jaké?''
''Jdi se podívat do svého pokoje.''
Brala jsem schody po dvou.Už jsem stála před dveřmi svého pooje.Sáhla jsem po klice.Otevřela dveře.A...tohle není můj pokoj.Koukala jsem zmateně kolem sebe.
''Kde je můj pokoj?''
''Pozvali jsme se archytekta, aby ti ho zařídil.''
''Děkuju, je to perfektní.''
Celá jedna strana byla prosklená, takže do pokoje šlo hodně světla.Celý pokoj byl vymalován sněhově bíle.Na oknech byly težké zlaté starodávné závěsy.Naproti prosklené stěně stála velká postel.Byla železná s tepanými květy růží a zlatými nebesy.Povlečení bylo čistě bílé doplněné několika zlatými polštáři.Vedle postele byly malé noční stolky.Před postelý byla menší černá pohovka s bílými a zlatými polštářky.Na jedné stěně byl nějaký nástěný motiv ve zlatočerné barvě.Byl tam také veliký psací stůl s perfektním počítačem a pohodlná kožená ředitelská židle.Vešla jsem do koupelny.Ta byla také úplně jiná.Jedna stěna byla pokrytá mramorem.Další byla vydlaždičkovaná dlaždicemi pískové barvy.Další stěna byla prosklená.A ta posledný byla vymalováná do bíla se třemi obdélníkovými okny na kterých byly zlaté rolety.Veliká vana s výřivkou byla zapuštěna do mramorové podlahy.Vedle luxusního sprchového koutu stál záchod.Dvě umyvadla i s úložnými prostory stály před zrcadlovou stěnou.Oba dva pokoje byly ozářeny ledovými světli, které byly zabudovány ve stropě.Vešla jsem do svého šatníku.Hnědé police a věšáky vystřídaly police a věšáky černé barvy.Všechny police byli podsvícené.Oblečení pečlivě poskládáno do komínků v policích.Šaty pověšené.
''Co se to stalo s mým pokojem?''
Zakřičela Jane.Přibehla jsem za Jane.Její pokoj byl úplně jiný než obvykle.
''Tati?''
''No vlastně jsme nechaly zařídit celý dům.''
''Asi to budete muset zařídit znova.''
''Proč Jane?''
''Protože já a Brayen spolu chodíme.''
''Nebudem.Očekával jsem to.Tohle je váš společný pokoj.''
''Děkujem je nádherný.''
Šla jsem za Nickem.Přistihla jsem ho, jak se vykusuje s Andie.Bohužel si mě všimli.
''Ahoj Wicky.''
''Ahoj.Chci ti říct, že ruším to na čem jsme se dohodly.''
''Vážně?''
''Jasně.''
''Chce vidět náš pokoj?''
Otevřel mi dveře a já nakoukla.
''Je nádherný.''
Tak a teď chci vidět tátův pokoj.Zaklepala jsem na dveře a vešla do krásného pokoje.
''Wicky můžeš všechny zavolat, chi s vámi mluvit.''
''Dobře.''
Stačilo abych si to pomylsela a už to věděla Jane a tím pádem i Brayen.Tak a teď za Nickem.
''Nicku táta chce s náma mluvit.''
''Dobře, řeknu to i Jane a Brayenovi.''
Šla jsem za Angelem i když se mi tam vůbec nechtělo.Zaklepala jsem na dveře a vešla do obyčejného pokoje.Každý pokoj, který jsem viděla vypovídal něco o tom kdo v něm žije.Ale tenhle nic.Jako by to byl hotelový pokoj.Nejspíš ho tu nikdo nezná a tak mu zařídili neutrální pokoj.
''Co tu cheš?''
''Layonel chce s námi mluvit, máme přijít do jeho pracovny.''
''Hned tam budu.''
Na to jsem vyšla z jeho pokoje a vydala se do tátovy pracovny.Naštěstí se vůbec nezměnila.Sedla jsem si do svého křesla a hladila Violynce, která mi zrovna skočila do klína.
''Jak se ti líbilo ve Francii a v Americe?''
''Bylo to nádherné a všichni byli tak milý.Nevěřil bys jak jsou si Alice s Jane podobné.''
''Podobné?''
''Obě dvě zbožňujou nakupování.''
''To se vysvětluji počet vašich kufrů.Ale proč Angel má stejný počet věcí, jako když odjížděl?''
''No to by ti měl radši říct Nick s Brayenem.''
''Co se stalo?''
''Layoneli v první řadě se uklidni.''
''Co udělal mojí holčičce?''
''Když ho budila, tak jí chytil pod krkem.Ihned jsem od něj Wicky dostali pryč.''
''Chci vás o něco poprosit Layonele.''
''O co Angele?''
''Mohl bych od vás odejít?Už jsem o tom přemýšlel, chci procestovat svět.''
''Jestli je to tvoje přání, můžeš jít.I když nepopírám, že je mi to líto, už kvůli Wicky a jejím snům.''
''No víš tati to je další věc.Já osobně to nechápu, ale jednou jsem u Cullenů spala bez Angela a zdál se mi obyčejný sen.''
''Neuvěřitelné.''
''Zbohem Layoneli, bude lepší když odejdu už teď.''
''Zbohem Angele.''
''Layoneli co když pojede do Voltery?''
''Musíme doufat, že nepojede.Jaké jste si kouiply šaty děvčata?''
''Nech se překvapit, to mi připomíná, musíme dát šaty Marii a musím si ještě vybalit.''
''Samozřejmě, jestli potřebujete tak už jděte.''
''Díky tati.''
Odešla jsem do svého pokoje.Začala jsem si vybalovat věci a rovnat je do šatníku.Rozhodla jsem se jít vykoupat.Napustila jsem si plnou vanu a máčela jsem se tam nejmíň půl hodiny.Konečně jsem vylezla.Vzala jsem si světle modré šaty nad kolena.Vrchní část vlasů jsem si sepla sponou ve tvaru motýla, který měl vykládaná křídla světle modrými kamínky.Měla bych jít za Marií.Po cestě jsem potkala Jane, která jí zrovna nesla šaty.
''Ahoj děvčata.''
''Ahoj Marie, neseme ti šaty.''
''Ach ty jsou krásné, ale nemám k nim žádné boty ani šperky.''
''Tak si vyjedem na nákupy ne?''
''Dobře, ale teď děte.Musím Wicky udělat jídlo.''
''Dobře.''
Odešla jsem do obýváku, který taky prošel rekonstrukcí.Jedena celá stěna byla prosklená, obtěžkaná težkýmy černými závěsy.Celý obyvák byl vymalován světle zelenou barvou.Celá jedna stěna byla tvořena černými policemi s knihami.Stály tam tři veliké černé sedačky se zelenými polštářky a proskleným stolem.Na zdi visela veliká plazmová televize, pod ní byla skřínka s DVD přehrávačem a regály s DVD.Vzala jsem první film, co mi přišel pod ruku a pustila si ho.Byla to nějaká romantická slaďárna.
Po zbytek dne jsem se skaždým bavila o tom jak se mi tam líbilo a tak.Další dva dny jsme jely na nákupy do Prahy.Jely jsme já, Jane, Marie a Andie.Marie si dokoupila modré střevíčky a náhrdelník.Andie si koupila jednoduché černé šaty, střevíčky a šperky si půjčí ode mě.
Začaly přípravy na ples a já byla čímdál tím víc mrzutější.Šourala jsem se chodbamy našeho sídla a nevnímala kde přesně jsem.To jsem prováděla celých pět dní.Zastavila jsem se před vysokýmy težkými dveřmi, které vedly do knihovny.Vešla jsem a naštěstí byla stále stejná.Svezla jsem se do klubíčka v jednom křesle u krbu a začala zase vzpomínat na Edwarda.Ucítila jsem chladnou urku na svém rameni.Škubla jsem sebou a otočila se na toho magora, který mi málem přivodil infarkt.A hádejte kdo tam stojí?Jane.
''Promiň, ale šla jsem tak, aby mě slyšel i hluchý.''
''Sorry moje chyba.Potřebuješ něco?''
''Jo, dohání mě k šílenství to jak si smutná.Od našeho příjezdu si jako tělo bez duše.Layonel se mě vyptává jestli nevím, co se s tebou děje.Brayen už si nevimýšlí žádný vtípky, jakou má o tebe starost.''
''Hm.''
''Tak a dost.Za A ihned zkončíš s tímhle trápením.Za B nemysli si, že se postupem času na to nepříjde.Za C dneska přijedou takže...''
''...takže mě ihned musíš se mnou do pokoje.''
''Cože?''
''Podívej se jak vypadám.''
''Tak to jo.''
Vyběhla sjem z knihovny jak namydlenej blesk.Běžela jsem nejkratší cestou do svého pokoje.Jane mě zachvíli dohnala.Jakmile jse před námi otevřeli dveře jsem trochu přibrzdila.Jane je rychlostí blesku otevřela a já vklouzla do 'svých osobních komnat'.Začala jsem ze sebe strhávat oblečení a jenom ve spodním prádle zamířila do koupleny.Vlezla jsem do sprchy a pustila na sebe horkou vodu.Trochu jsem vyjekla, ale pak jsem začala konečně něco dělat, pro to abych nevypadala jako strašidlo.Vlasy jsem umyla jahodovým šamponem a tělo čokoládovým mýdlem.Jen co jsem to dokončila jsem ze sprchy vyzkočila mrštností kamzíka až k umyvadlu.Začala jsem si zuřivě čistit zuby.Jen co jsem byla v koupelně hotová jsem se odporoučela za Jane.Už na mě čekala.
''Co to nevidím?Že by se tu někdo vzpamatoval?''
''Nech si těch řečí nebo ti jedna přilíne na tvou andělskou tvář.''
''Dobře.Tak si sedni a dáme se do toho.''
Pohodlně jsem se uvelebila na pohovce před postelí a nechala Jane.Neskutečně dlouho mi něco prováděla s vlasam.Nejdřív ošetřit, vyfénovat, očetřit, vyžehlit, přestříkat lakem a pak něco vytvořit a znovu přelakovat.Když už konečně ustalo jemné tahání za vlasy začalo přejížďení štětci po obličeji.Jane nikdy nenechá nic náhodě a tak to bude pečlivé a dokonalé.Po obličeji mi přejížděla houbičkou na které bylo něco chladivého nejspíš make-up, následně lehké tahy štětce na kterém je světloulinký pudr.Po neskutečně dlouhé chvíli už se vším přestala.
''Hotovo, dojdu ti pro nějaké věci.''
Vyzkočila jsem z pohovky jako namydlenej blesk a doběhla do koupelny, zastavila jsem se až před zrcadlem.Zatajil se mi dech a huba se mi válela na podlaze.Vlasy jsem měla vyžehlené a sčesané na patku.Konce navoskované do úhledných špiček.Patku jsem měla sepnutou sponkou s rudými kamínky.Oblyčej měl lehce krémovou barvu.Oči jsem měla dokonale vystínované v tělových barvách.Řasy byly inkoustově černé a maximálně dlouhé.
''Mohla by si přestat čumět do zrcadla s otevřenou pusou?''
''Co?''
''Ale nic, tady máš oblečení.''
''Díky.''
Jane už byla někde v tramtárii a já se začalal převléklat.Dostala jsem červené luxusní prádýlko, tmavé dole trochu zšířené ryfilčky, které těsně obepímala moje stehna.Ryfiličky byly doplněné rudým páskem.Obdržela jsem krásné rudé tílko na špagotových ramínkách a rudé bolerko s černým potiskem na zádech.Jako omámená jsem došla do pokoje, kde se mi Jane přehrabovala ve šprcích.
''Já to nechápu, mylsela jsem si, že na nic nezapomínám.''
''Co se děje?''
''Nemáš dné šperky, které se k tomu hodí.''
''Snad to nebude tak horké.Náhrdelník přece nemusím mít, budou přece jenom stačit naušnice černé barvy.''
''Máš pravdu, že mě to nenapadlo.''
To už stála u mě a do uší mi strkala naušnice.
''Když mě omluvíš, půjdu se připravit.''
''Jasně.''
Jane už v pokoji nestála a já se nemohla dočkat, až ho uvidím.Posedávala jsem tam asi deset minut a už se to nedalo vydržet.Musím něco dělat, jinak se zcvoknu.No ale co?Najednou mě to trklo, vyzkočila jsem na nohy a běžela do jednoho pokoje.Zaklepala jsem, nechci je přece rušit.Otevřela mi zrovna dotyčná osoba, kterou jsem hledala.Nezmohla se ani na slovo a už jsem jí táhla do koupelny.
''Co se děje Wick?''
''Jdi se umejt.''Vrhla jsem po ní psí pohled, kterýmu je těžké odolat.Jen co jse začala sundávat srvšky jsem odešla do jejich šatny.Tak co dostane na sebe?Zmocnila jsem se tmavě modrých šatiček, které jí musejí sahat tak do půli stehen, k tomu jsem jí našla boty na vysokém podpatku, které se zavazovaly až pod koleny.Tyhle věci jsem položila na postel.Andie už stepovala zabalená v ručníku v koupelně.
''Wicky můžeš mi říct co se děje?''
''Potřebuju si nějako zkrátit čas.''
''A k tomu ti mám sloužit já?''
Zatlačila jsem jí do židličky.Vlasy měla jenom trochu zvlhlé a tak jsem jí rovnou začala kulmovat.Přestříkala jsem je lakem a sepla je tak aby jí nepadaly do obličeje.Jelikož jsem se potřebovala co nevíc zabavit tak jsem nanesla i make-up s pudrem, což je naprosto zbytečné tedy pro upíry.Na oči jsem nanesla tmevé oční stíny a řasy jí obtáhla řasenkou.Když jsem s tím byla spokojená, tak jse se vydala pro její oblečení.Když jsem se vrátila, tak se zaujatě dívala do zrcadla.
''Klidně bys mohla začít konkurovat Jane.Je to nádherný, ale stále nechápu proč.''
Podívala jse na mě a na tu malou kupičku oblečení co jsem měla v rukou.Ihned si jí ode mne vzala a já vypadla z koupelny.Ani ne za minutu mě svírala v náručí.
''Nechceš mi už konečně říct, proč to všechno?''
''Všechno se dozvíš, jenom neseženeš mi prosím Nicka?''
''Ty ho chceš taky takhle zkulturnit?''
''No tak po pravdě jo.''
''Tak to ti s tím ráda pomůžu.''
Ihned vyrazila ze dveří a já se opět vydala do šatníku.Nakonec jsem se rozhodla pro černé kalhoty a boty s tmavě modrou košilí.Jakmile jsem vešla už tam stál Nick s Andie.Ihned si mě všimnul a otevřel pusu.Kývla jsem směrem na koupelnu a už jsem slyšela proud vody.
''No radši vypadnu, jinak bysi mě mohla znovu zkulturňovat.''Až teď jsem si všimla, že má černé oči touhou.
''Jasně.''
Jakmile ustál proud vody tak jsem se vydala za Nickem, který byl už omotaný ručníkem.Zatlačila jsem ho taky do židličky a začala česat.Než stačil něco říct, tak jsem mu podávala oblečení.Chtěl něco říct, ale jakmile si všimnul mého vražedného pohledu, tak mi naznačil abych odešla.
''Opovaž se si to neoblíct.''
Tak kam teď, nejdřív asi za Marií.Jo to bude ono a pak se vrhnu na tatínka, ještě že mi nic neodepře.A jestli uvidí jak jsem šťastná tak mě v tom bude poporovat.Moje štěstí má sice jinej důvod, to ale nemusí vědět.Jsem si jistá, že to Jane nikomu neřeke.Po cestě jsem potkala BelluPaulem a Nassie s Jacobem.
''Ahoj Wicky.''
''Ahoj, nevíte kde je Marie?''
''Nejspíš u sebe v pokoji, v jídelně ani v kuchyni nebyla.''
''Děkuju.''
Tak mám další oběti.Stála jsem před dveřma.Nestihla jsem ani zaklepat a Marie mě už zvala dál.
Měla nádhernej pokoj.
''Co potřebuješ zlatíčko?'
''Slyšela jsem, že dnes mají přijet Cullenovi, tak chci abys vypadala perfektně.''
''Dobře tak kde začnem?''
''Tak nejdřív se jdi vykoupat a já ti najdu něco hezkého na sebe.''
Marie už odcházela do koupelny a já se vřítila do jejího šatníku.Nakonec jsem se rozhodla pro bílé kalhoty, světle růžové tílko, bílé dámské sáčko a bílé lodičky.Vzala jsem oblečení a položila ho na postel.Začala jsem schánět malovátka a když jsem se otočila, tak už tam oblečení nebylo.Za chvilku se ve dveřích stála Marie v připraveném oblečení.
''Wicky?''
''Ano Marie?Můžeš si prosím tě sednout sem, abych tě učesala a nalíčila?''
''Samozřejmě.''
Sedla si do stoličky a já jí začala kulmovat vlasy.Pak jsem se vrhla na obličej.Make-up, pudr, perleťovo-růžové oční stníny a řasenka.Dala jsem jí perlový nahrdelník a náušnice.Byla jsem hotová za slabou hodinku.
''Hotovo Marie.''Podívala se do zrcadla a vydechla úžasem.
''Děkuju, je to perfektní zlatíčko.Moc jsem se o tebe bála.''
''Já vím, ale to už je pryč.Promiň Marie, ale musím ještě za taťkou.''
''Dobře.''
Asi za dvacet minut jsem byla u taťky, kde jsem se přehrabovala v šatníku.Chci aby ladil s Marií, takže oblečení bude mít černé boty a kalhoty s bílou košilí.Měli jste ho vidět, asi si hodně oddychnul.Vycházela jsem s tátovýho pokoje a narazila na Jane.
''Tak koukám, že si se už o pár lidí postarala.''
''Jo a co si dělala celou dobu ty?''
''No nejdřív jsem se upravila, pak Brayena, NalluTaylera  Nessie a Jacoba.''
''Tak to nám ještě chybí Bella s Paulem.''
''Tak se do toho dáme.Já si vezmu Paula a ty Bellu.''
Zaklepaly jsme na dveře jejich pokoje.Nečekaly jsme na odpověď a vešli do jejich pokoje.V pokoji byl jenom Paul.Z koupelny jsem slyšela sprchu.Vrhla jsem se do jejich šatníku.Tak co ti oblečem Bello?Našla jsem bílé mimišatičky a k nim bílé bílé kozačky na deseticentimetrovém podpatku.Tak to ji budem muset od Paula držet dál.Přiřítila jsem se s tím 'nic' pro Bellu.Ta už na mě čekala posazená na stoličce a Paul byl v koupelně.Jane místo mě zalezla do šatníku a já se začala věnovat jejím vlasům ktré jsem vyžehlila a jejich vrchní část sepla perlovou sponou.Make-up, pudr, perlové oční stíny a řasenku.Našla jsem jí perlové naušnice.Podla jsem jí oblečení.Převlékla se v šatně.
''Já tě zastřelím Wicky.''
''Proč?''
''Ďyť to skoro nic nezakrývá a ty podpadky.''
''Promiň, ale já si nemůžu pomoct.''
''No i když musím uznat, že v tom mám ještě hezčí postavu.''
''Proto jsem ti je vybrala.''
''Děkuju.''
No jo Bella je trochu marnivá.Jane po celou tu dobu pracovala na Paulovi v koupelně.Konečně vyšla s Paulem v závešu z koupelny.Paulovi zčernali oči.
''Hele vy dva za půl hodiny jsou tu Cullenovi, takže se klidněte.Nebo tadydle Bella půjde s náma.''
''Dobře.Pro jistotu půjdeme do obýváku.''
Společně jsme šli do obýváku, kde seděl Jacob, Nessie, Nick, Andie a Brayen.Jane si sedla k Brayenovi a já s Paulem a Bellou na další sedačku.Byla zapnutá televize, jenže v ní dávaly nějaký bezduchý pořad o mořských korálech, který stejně nikdo nepozoroval.
''Nepustíme si něco?''
''A co Brayene?''
''Vyberte někdo něco, cokoliv.''
Všichni se na mě podívali.Ach jo já mám ale štěstí.Na horory je moc světlo, romantiku nechci a na komedii nemám náladu.Sáhla jsen na první DVD co mi přišlo pod ruku, byly to Spy Kids.
''Co takhle Spy Kids?''
''Co to je?''Vypískla Nessie.
''Dvě děti jsou tajní agenti a zachraňují své rodiče tajné agenty.''
''To zní dobře.''
''Myslím, že je rozhodnuto.''
Zapla jsem film a pohodlně se usadila a společně s ostatníma koukala.Asi po pěti minutách se ke mě přišourala Nessie.Teprve teď jsem si všimla v čem je oblečená.Měla na sobě černé legíny a delší světle růžové tričko.Ve vlasech měla čelenku stejné barvy.Koukla jsem se na Jacoba a ten měl na sobě černé kalhoty, boty a černé upnuté tričko.Vlastně jsem si ani neprohlídla Jane.Měla na sobě černé široké kalhoty, světle zelené tílko, černé bolerko a zelené boty na jehlách.Vlasy jsi nakulmovala a dala do nich čelenku.Brayen měl černé kalhoty a boty se zelenou košilí.
''Jaký jsou ty Cullenovi?''
''Jsou milý, však sama uvidíš.''
''A nebudou mít problémy s tím, že jsem poloupír a Jacob je napůl měnič?''
''Podle mě ne, ale Carlisle vás podle mě nechá podstoupit křížový výslech.''
''Proč?''Zatvářila se zdešeně.
''Carlisla tohle hodně zajímá, je jako Layonel.''
Potom už jsme nepromluvily.Nessie se vrátila k Jacobovi.Do pokoje přišel taťka s Marií, kteří si sedly vedle nás na pohovku.Potom se k nám přidal i Tayler s Nallou.Nalla měla na sobě žluté šaty, černé legíny a žluté boty na jehlách.Vlasy vyžehlené a sepnoté tak, aby jí nepadaly do obličeje.Tayler měl na sobě ryfle, černý tričko, černožlutou mikinu a černožlutý boty.Posadili se na poslední volnou pohovku a dívali se s náma na film.Uslyšela sjem na příjezdové cestě několik aut.Přesněji řečeno tři.Všichni jsme se napřímili.Do haly šel jenom taťka s Marií.Někdo zazvonil.Slyšla jsem otevření dveří.
''Layonely, úříteli tak dlouho jsme se neviděli.''
''Carlisle, příteli jak rád tě vidím.''
''A kde máš tu svoji rodinu?''
''Jsou v obýváku, pojďte dovnitř.''
Stopla jsem film a jako ostatní si stoupla.emmett ke mě přiběhl a začal se se mnou točit.
''Emmette pusť mě.''
''A to se se mnou ani nepřivítáš?''
''Dělá se mi špatně.''
Tak tohle zabralo.Jakmile mě pustil jsem ho objala.Náseldně za mnou přišla i Rose, Jasper si taky neodpustil to co Emmett, Alice.Ale kde je Edward?Ten se zrovna bavil s Nickem.Odešla jsem tedy za taťkou.
''Ahoj Wicky.''
''Ahoj Carlisle, ahoj Esme.''
''Musím říct Layoneli, že se ti rodinka pěkně rozrostla.''
''To jo.Tohle je Marie, támhle je Nick, Andie, Brayen, Jane, Bella, Paul, Nella, Tayler, Nessie, Jacob a Wicky.''
''A kde máte Angela?''
''Odešel.''
''Aha.''
''Co kdyby sme se posadiliy a všechno probrali?''
''Jistě.''
Esme, Marie, Bella a Nessie se byvily o návrhářství.Alice, Jane, Rose, Andie a Nalla se bavily o nákupech.Emmett, Brayen, Jacob, Paul a Tayler si vyprávěly vtípky.No a já, Jasper, Nick a Edward jsme se bavili o boji.A Carlisle s Layonelem o všem možném.Pokoud to šlo, tak jsem se podívala na Edwarda.Pokaždé když se naše pohledy střeli, se na mě usmál krásným pokřiveným úsměvem.Nedalo mi to a tak jsem mu úsměv pokaždé oplatila.Nad ránem jsm začala klimbat.Taky co byste čekaly od člověka?Něčí ledové ruce mě nesly naším sídlem.Položily mě do mojí postele a já dočista upadla do hlubin spánku.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama