Nejvíc na světě miluju tu rozmanitost-každý den mě nasere někdo jiný!!!
Kdopak to je pro dnešní den???

VI.kapitola

21. července 2010 v 0:00 | Faillë, Draco |  Povídka Svítání
VI.kapitola-Souboj patronů

Ve společenské místnosti byli už jenom Cullenovi.
''Jak jste si to užili?''
''Šlo to, lae jestli mě omluvíte, půjdu si lehnout.''
I přez naše 'příměří' mě stále lezli na nervy.V pokoji jsem ze ebe schodila oblečení a vlezla do postele.Zavřela jsem oči a nechala se unášet do hlubin spánku.

Vzbudila jsem se po půlnoci.Hodila jsem na sebe pohodlné tepláky s tílkem a odešla i s knihama do společenky.Nikdo tam naštěstí nebyl.Sedla jsem si ke krbu, ve kterém skoror vyhasl oheň.Rozevřela jsem první knihu a začetla se do ní.Prostudovala jsem skoro všechny knihy.Kolem šesté jsem se vrátila do pokoje a zalezla do vany.Vytáhla jsem si jedny čeré emo kalhoty, bílé tílko potřísněné krví a černé skaty.Lehce jsem se nalíčila a vlasy si sepla do rozpadlého drdolu.Přidala se ke mě Vait.Měla na sobě khaki kalhoty s rozkrokem u kolen, bílo-khaki tílko, bílé botky a hábit.Vlasy měla sčesané do culíku.Ve společence se zakecala s Cullenama a tak jsem šla na snídani sama.Sedla jsem si k dvojčatům.
''Dobré ráno.''
''Dobré.Přišla už pošta?''
''Každou chvíli by měla přijít.Jak se ti spalo?''
''Šlo to.''
Od zmijozelského stolu na mě čuměl Malfoy.Hlavou se mu honili dosti nechutné myšlenky.Vait pod ním ležela nahá a radši na to už nemyslet.Tak tohle teda ne.Uvěznila jsem ho ve svém pohledu a začala ho mučit Janeniným darem.Musím však velmi opatrně, nechceme aby začal křičet bolestí.Plně jsem se soustředila na válku s Malfoyem.Začala jsem toužit po boji, chtěla jsem ho vidět padlého na bojišti smáčením krví.Někdo mnou hrubě zatřásl.Podívala jsem se Vait do očí.
'Uklidni se.No tak to je dobré.Nesmíš dovolit, aby tě valkýra pohltila.'
Moje myšlenky se začali pročisťovat.Přestala jsem myslet na boj, ale stále jsem se soustředila na ubližování Malfoyovi.
'A ihned přestaň mučit Malfoye.'
Použila na mě nátlak, takže jsem neměla jinou možnost nežli poslechnout.Podívala jsem se na ní pohledem:Za- tohle-tě-zabiju!Zvedla jsem se od stolu a odešla do společenky, kde jsem se zhroutila na polaze.Nenáviděla jsem se.Nechala jsem málem v sobě probudit tu bestii, která se vyžívá v boji.Začala jsem vzlykat.Nemohu brečet, za což se nenávidím.Já chci obyčejný život, chci řešit normální prolémy.Přišla za mnou Vait a začala mě utěšovat.Pevně jsem svírala látku jejího hábitu.
''Pšt.Bude to dobré.''
''Promiň.''
''Já se nezlobím, taky bych se neovládla být na tvém místě.''
''Ale já se málem proměnila.''
''No tak, půjdeme na hodinu.Co ty na to.Bude Obrana Proti Černé Magii.''
''Dobře.''
Došla jsem si pro věci a odešla do učebny.Vait se mě snažila všemožně uklidnit.Jenom ať nejsou souboje.Poslední dvě místa byla volná vedle Cullenů.Vait si povzdechla a šla k emmettovi.Takže já zamířil k Jasperovi.
''Ahoj, proč si tak rychle zmizela?''
''Co ti je do toho.''
Najednou jsem ucítila nátlak na svůj fizický štít.Bylo to něco jako lny.Začala jsem pročesávat Jasperovy myšlenky.Posílala na mě vlny klidu.Jak to že jsem si nevšimla jeho daru?Do třídy vešel učitel.
''Dobré ráno.Dneska se budeme věnovat nevebálním zaklínadlům.Jestli pak víte jejich výhodu..třeba slečna Adectová.''
Vait se neměla k odpovědi a tak jsem se toho ujala já.
''Náš protivník nemá sebemenší tušení, jakým kouzlem ho napadneme, čím získáme zlomek vteřiny ve svůj prospěch.''
''Ano, velmi dobře.Nebelvír získává deset bodů.Tak a teď jak sedíte budete ve dvojicích.Pokusíte se vašeho spolužáka napadnout neverbálním zaklínadlem.Ale přísně vás uporňuju, budou to pouze bezpečné kledby a chraň vás sám Brumbál, pokud se pokusíte o kledbu, která se nepromíjí.''
Všechny lavice zmizeli a mi tak měli prostor pro souboj.Stoupla jsem si naproti Jasperovy.
''Hlavní je vaše duševní síla, ovšem tu nemá každý.Takže dejte se do práce.''
Učitel začal chodit kolem nás.Nejřív jsem se zaměřila na Jasperovy myšlenky.Chce na mě použít Expelliarmus.Začala jsem ukázňovat svoje city a nevnímala jsem nic než tlukot vlastního srdce.
'Everte Stativ!'
Jasper letěl na druhý konec učebny.
''Výborně slečno Adectová, získáváte pro Nebelvír dvacet bodů.Které kouzlo jste použila, jenom pro informaci?''
''Everte Stativ.''
''Neobvyklá volba.Tak pokračujem.''
Jasper se znova postavil naproti mě.Tentokrát jsem už neútučila a nechala ho zkoušet to dál.Jeho největší problém byl, že se mu hlavou honilo mnoho myšlenek a pocitů.
'Jak si to udělala?'
'Je to stejné jako u nitroobrany.Stačí ukáznit city a soustředit se pouze na tlukot svého srdce, pak řekneš v duchu pouze kledbu, kterou chceš.'
'Díky.'
Vait se začala řídit mojí radou.Postupně krotila city a nevnímala myšlenky.
'Rictusempra!'
Najednou se začal Emmett strašně smát.Učitel se po něm otočil.Namířil na něj hůlkou a ukončil kouzlo.
''Skvělé slečno Adectová, dalších dvacet bodů pro Nebelvír.Koukám, že obě vybíráte zvláštní kledby.Co kdyby jste nám předvedli ukázkový neverní souboj?''
Zděšeně jsem se podívala na Vait.Ta mi ho oplatila se stejným výrazem.Uprostřed místnosti byl dlouhý stůl.Každá jsme vylezli na jedne konec.Spolužáci se postavli okolo stolu.Provedli jsem vše, podle pravidel souboje.
Ukáznila jsem city i mysl a začala se soustředit puze na boj.
'Expecto Patronum!'
Ona se úplně zbláznila.Před ní se objevil patron v podobě Efa na jednorožci.
'Chceš bojovat omocí patrona?'
'Pamatuješ, co říkal táta?Jediný způsob jak v boji v tobě neprobudit valkýru je boj skrze patrony.Tak dělej.'
'Expect Patronum!'
Přede mnou se objevil obrovský drak s jezdkyní.Naši patroni se pustili do boje, který připomínal dokonalý tanec.Nikdy se navzájem nedotkly.Jeden taneční pár byla jezdkyně s Elfem a druhý drak s jednorožcem.Nechávali jsme proudit patronama další kledby, kterým se však vždy protějšek vyhnul, nebo je odrazil.Všichni sledovali se zatajeným dechem.Hlavně Harry s Ronem.
''Dojděte pro profesora Brumbála.''
Nějaká holka odběhla ze třídy a za chvíli se vracela i s Brumbálem, Snapem a Mconagallovou.Snape si nás obdivně měřil a McGonagallová taky.Brumbál vypadal, jako by ho to ani v nejmenším nepřekvapilo.Naši patroni spolu pořát tančili onen zvláštní tanec.
'Nezkončíme to už?'
'Jsem pro, tak na tři necháme zmizet svoje patrony.Raz.Dva.Tři.'
Nechali jsme zmizet naše patrony a sklonili jsme hůlky k zemi.Všichni začali tleskat.
''Kde jste se to naučili?''
''Pokud muhu říct, tak tole je specialita Adectů, předává se z pokolení na pokolení.A pokud muhu říct, tak si obě dívky si zaslouží několi bodů.Řekněme padesát?''
''Ale, to je vůči ostatním nefér.''Zavrčel Snape.
''Za každou.''
'Tak to nám bude o lektvarech strhávat jako o život.'
'Mám hlad.Dala bych si pumu.'
'Nebo raději medvídka?'
'Radši medvídka.'
Seskočili jsme ze stolu, akorát když zazvonilo.Vydala jsem se na JAsnovidectví.Ta děsná profesorka z otřesným vkusem pro kombinaci barev mi předpověděla brzkou smrt a Vait taky.
Vlastně nám, Cullenům a Herrymu.Pak byla péče o kouzelné tvory, kterou jsem trávila vyhlížením oběda.Po hodině mi Vait odnesla věci s tím, že se ke mě připojí.Ohlídla jsem se, ještě než jsem vstoupila do lesa.Dala jsem se po stopě medvídka.Stála jsem za jeho zády.Rozepnula jsem si hábit a skočila mu po krku.Zakousla jsem své zuby hluboko do masa, abych se dostala k oné lákavé tekutině.Ucítila jsem upíří pach.Zavrčela jsem a zvedla hlavu.
''Budeš mě ještě dlouho pozorovat při lovu Jaspere?''
Otočil se a odešel.Dopila jsem zbytek medvěda a ukryla ho do křoví.Oblékla jsem si hábit a šla hledat sestru.Na jednom stromě byl připíchnutí vzkaz:

Na lov si zajdu až v noci.
Vait 

Zmuchlala jsem ho a strčila do kapsy.Vydala jsem se k jezeru.Lela jsem si pod strom a zavřela oči.Přisedl si ke mě Jasper.Nechala jsem ho, akorát mě ročiloval ten jeho pohled.Pořád na mě zíral.Uslyšela jsem myšlenky Malfoye.
''Musí být těžké mít za kámoše, takovýho exota.Co Adectová.''
Zvedla jsem se do sedu a políbila Jaspera.
''Uvidíme se později.''
Nechala jse za sebou zmateného Malfoye a Jaspera.

Po dvou hodinách Přeměňování jsem se zavřela v pokoji a udělal všechny úkoly, které jsme dostali.No jo dávaj nám zabrat zvlášť před NKÚ (Nuda K tomu Úkoly).Vynechala jsem i večeři.Nikdy po lovu, nemám chuť na jídlo.Na parapetu seděl Chiko.Otevřela jsem okno a pustila ho dovnitř.Sednul si an bydýlku.Sundala jsem z nohy dopis a dva balíčky.Do pokje přišla Vait.
''Chiko.''
Sedli jseme si na pohovku a přečetli so dopis.V balíčkách měl být pro nás dárak.Roztrhla jsem papír a v něm byla krabička na prstny.Otevřela jsem ji av í byl pečetní prsteny s naším znakem.Ve znaku máme lva a za ním s roztaženými kříídli stojí fénix.Vait měla úplně stejný.Natáhla jsem si ho na prst.Seděl dokonale.Ihned jsme rodičům odepsali a vypověděli jim vše z dnešního dne.Vait se ovšem nezmínila o mé nehodě.Za což jsem jí byla vděčná.Hermiona zaklepala.
''Dále.''
''Ahoj holky, Will chce s tebou mluvit Jasper.''
''Dobře.''
Šla jsem s Hermionou do společenky.Přišla jsem k Jasperovy, který stál v temném koutě.
''Ahoj.''
''Ahoj.Co namenalo to u jezera?''
''Chtěla jsem nějak uzemnit Malfoye a podařilo se mi to.Promiň, že jsem tě takhle zneužila.Už budu muset,Ahoj.''
Otočila jsem se k odchodu, jenže mi sevřel paži, až jsem vyjekla bolestí.
''Pro tebe to nic neznamenalo''
''Pusť mě!''
Přišli k nám dvojčata a Harry.
''Okamžitě ji pusť.''
Jasper mě pustil a odešel.
''Jsi v pořádku?''
''Jsem OK.Nemáte někdo na půjčení sovu?''
''Já.A kam ji chceš poslat.?''
''Do Voltery.''
Jasper stuhnul.''
''To je kde?''
''V Itálii.Chika jsme už poslali našim a no víš nechce se nám posílat Al.''
''Můžeš si půjčit Hedviku.Až budeš mít hotový dopis, tak se stav.''
''Jasně.''
Odešla jsem do pokoje a začala jsem smolit dopis pro Jane:

Drahá Jane,

V Bradavicích nás zařadili do koleje Nebelvír.Máme tu moc milého profesora lektvarů, na kterého bych láskou použila tvůj dar.(A ještě na několik spolužáků)Jeden už ho dokonce okusil, což u mě vzbudilo touhu po boji a proměnu ve Valkýru.Chtěla bych tě poprosit o několik maličkostí.Chtěla bych našemu milému profesůrkovi lektvarů přpravit peklo, takže budu potřebovat zaslat několik mudlovských věcí.Jistě uznáš, že rodče by nezdíleli naše nadšení.

 Tři krabičky dobrých cigaret
 Pouta, bičík a nafukovací panu
 Svěrací kazajku
 Růžové bačkůrky (pokud možno hodně chlupatý)
Kypřící prášek (budeš muset do potravin)

Pokud možno brzo odpověz a dyštak mi pošli i některé z víše jmenovaných věcí.
Doufám, že se máš ty a Alec dobře a užíváte si věčnost, stejně dobře jako mi.
Ahoj Will

P.S.:Nezabite tu sovu, není naše.

Vložila jsem dopis do obálky, která byla úhledně nadepsná.Pro jistotu jsem napsala své P.S. i na ni, ale aby se zjevilo, poze pro upíří oči.Odešla jsem hledat HArryho.
Seděl u krbu ve společence.
''Už mám ten dopis.''
''Dobře, tak pojď.Hedviku mám v pokoji.''
Šla jsem s ním k nim do pokoje, kde už jeden kluk spalHarry mi podal Hedviku.Přivázala jsem jí dopis pro Jane na nohu.
''Řekni jí, kam ho má doručit.''
''Odnes ho do Itálie, přesně řečeno do Voltery a pokud tam nebude Jane, tak to předej Alecovi, Arovi, Marcusovi a nebo Caiovi.''
Oevřeli jsme okno a nechali ji vyletět.
''Díky Harry.Doboru.''
'Doboru.''

 


Komentáře

1 moira | Web | 22. července 2010 v 10:30 | Reagovat

podle mě kapitola neměla chybu (nemyslím gramaticky, ale obrazně řečeno.. :)) škoda jen, že je will na jazze taková... jaká je. :) těším se na další kapitolu.

2 Šílenej | Web | 24. července 2010 v 23:42 | Reagovat

stejně mě ty holky ser... hlavně ta Will, co to jako je dělat peklo Jazzovi a ještě z něj dělat násilníka? takovej miloučkej, hodňoučkej, trochu neučesanej blonďák, no bóže...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama