Nejvíc na světě miluju tu rozmanitost-každý den mě nasere někdo jiný!!!
Kdopak to je pro dnešní den???

Motorkář II.

29. září 2010 v 21:12 | Faillë |  Jednorázové povídky
K pokračování mě dokopala moje kamarádka Čulinka, které je této povídka věnovaná.Bez ní bych ji nikdy nedokončila.Moje vášeň k motorkám se vytratila stejně rychle, jako moje vědomosti přez léto.Ale i tak se mi podařilo napsat pokračování.Plánuju ještě dva díly, které na tuto povídku budou navazovat.
Takže tohle je pro tebe Čuli.
Pac a pusu, Faillë



Motorkář-Znovuzorzení

(Bella)
Celým mým tělem prostupoval chlad a bolest.Bolest jenž způsobovaly hroty milionů ledových ostří nožů, které se používají při mučení duší v pekle.Chtěla jsem se vykřičet z bolesti, jenže nevyditelná síla mi svazovala hrdlo.
Proč jsem jenom neposlechla otce a sestoupila na zem mezi srmtelníky?Asi se ptáte, kdo jsem.Moje pravé jméno je Lillith a jsem první žena Adamova.
Když konečně začal ustupovat chlad s bolestí přišel na řadu oheň, jenž uvěznil chlad v mém srdci.
Konečně jsem otevřela oči a pohlédla do tváře Erica.Z původního zalíbení se stalo přátelství a nenávist.Posadila jsem se a spustila svoje nohy z postele.Došla jsem až k zrcadlu a poprvé pohlédla do své tváře.
Pleť jsem měla měsíčně bílou bez jediné chyby na kráse, vlasy barvy havraního peří mi sahaly až do půly stehen.Moje oči byly jasně modré.Dotkla jsem se svých zad jelikož mě strašně pálily.To co jsem viděla mi vyrazilo dech.Podívala jsem se na své tělo.Na levém boku jsem měla ornament.
''Bello, víme, že je toho na tebe moc a vše ti také vysvětlíme, ale nejdřív bys měla ukojit svojí žízeň.''
''Já vím, co se se mnou stalo.Věděla jsem co jste už od začátku.Jste upíři.''
Překvapeně jsem se dotkla svého hrdla.Můj hlas byl mnohem krásnější než hlas, kteréhokoliv upíra.A i má kráse se zdála být větší.Konečka prstů jsem přejela přez krk a na místě, kde mám krční tepnu, jsem ucítila jak mi tepe krev.
Pořádně jsem se nadechla.Ucítila jsem překrásnou vůni.Bezmyšlenkovitě jsem se za ní vydala.Vyskočila jsem oknem.Otočila jsem se a za mnou byl Eric s bratry.
''Půjdeme s tebou, abys někomu neublížila.''
''Jestli někomu ublížím, tak to budete jedině vy.Nenávidím vás!''
Utíkala lesem až k útesům.Podívala jsem se do rozvířené hladiny.Vyklouzla jsem z oblečení a zkočila do hlubin moře.
Ocitla jsem se v rájské zahradě a na sobě jsem měla šaty, jenž jsem dostala při svém zrození.Přede mnou stál můj otec.
''Vítám tě Lillith.Jestli pak víš, proč si se dostala sem?''
''Zdravím tě otče.Tuším správně, že se to týká mé přeměny.''
''Ach ano, stala si se křížencem anděla a upíra.''
''A to znamená pro mě co?''
''Jsi velice silná, rychlá, mocná, netřpytíš se na slunci, můžeš spát ale spánek nepotřebuješ, můžeš jíst lidské jídlo i krev a jsi i mocná.''
''Věděl jsi, že se to ze mně stane?''
''Ne, vůbec si neměla narazit na žádné nomády.Tvůj strýc tomu však chtěl jinak.No ale když už to tak zařídil, tak alespoň budeš prospěšná.Budeš lovit tvory noci.''
''Ale já také patřím k těmto tvorům.''
''Ale jsi také dcera boží, Označená.''
''Mohu pít zvířecí krev?''
''Jistě, ale nejvíc tě posílí krev andělů.A když už jsme u síly tak dokážeš vytvořit a ovládat živly, spatřit nevyhnutelnou budoucnost a i nadále ti zůstaly schopnosti anděla.Nyní se vrať zpět na zem a chraň lidstvo.''
''Zbohem otče.''
''I ty dcero.''
Vyplula jsem nad hladinu a spatřila před sebou se tyčit útesy.Vylezla jsem z vody a vylezla po nich až nahoru.přeměnila jsem obleční na něco odpovídajícího.Takže černé kalhoty, černý korzet, vysoké černé kožené boty a černý kabát.
Rozběhla jsem se a zastavila až po hodině.Sedla jsem si od strom a přemýšlela.Označená.Co to má znamenat?A proč mi strýc připravil takový osud?Proč jsem se stala pouhou loutkou v jeho hře, jenž neovlivní ani Bůh?Proč je ďábel nedotknutelný ve svém království?
Najednou jsem měla vizi.
Rudooký muž-upír se skláněl k dívce, která se krčí v rohu uličky.Upír se jí zakousl do krku.

Vyhoupla jsem se na nohy a rozeběhla se k městu.Přiběhla jsem do uličky.Upír byl přikrčený a cenil svoje zuby na třesoucí se dívku.
''Hej ty!Proč si nevybereš někoho stejně silného jako ty?'' ozval se mladík, který byl přikrčen v bojové pozici.
Dívka omdlela.Upír se vrhl na mladíka.Než se však stačil mladíka dotknou, já už jsem byla na jeho zádech a začínala mu trhat hlavu.Pak jsem využila svoji moci a stvořila oheň.Mladík překvapeně couvl.
Přiběhla jsem k dívce a lehce s ní zatřásla.
''Vy jste sněhová paní?''
''Ne, běž domů, než se vrátí.'' Využila jsem svojí moci.''Nikomu neříkej, co se tu odehrálo.Zapomeň.''
''Dobře.''
Dívka odešla a já si oddychla.Otočila jsem se, ale mladík nikde.Teda pro všechny až na mě.Vycítila jsem jeho přítomnost ze střechy jednoho domu.Za okamžik jsem seděla na římse s nohama přehozenýma přez zeď a koukala jsem na noční město.Mladík se překvapeně rozhlížel.
''Tam mě nenajdeš.Už jsem tady.''
''Jak si to dokázala to s tím ohněm?Jak si mu dokázala utrhnout hlavu?''
Jeho hlas byl jako balzám na moji bolavou duši.Pořádně jsem se nadechla a ucítila jsem překrásnou vůni.Voněl jako rájská zahrada a zakázané ovoce dohromady.
''Spousta otázek, ale žádné odpovědi nedostaneš.Možná jestli se potkáme někdy jindy.''
''Tak to se budu zdržovat ve tvojí společnosti.''
''Jsem rychlá.Nebudeš mi stačit.''
Na to už jsem byla pryč.Běžela jsem do lesa, kde jsem našla jezírko s menší jeskyní.Rozhodla jsem se, že se to stane pro dnešek mým útočišťem.Složila jsem si ruce pod hlavu a vydala se do hlubin nepotřebného spánku.

(Remus)
Zrovna jsem stopoval upíra, který řádí v tomhle městě.Zrovna se chystal zaútočit na mladou dívku.
''Hej ty!Proč si nevybereš někoho stejně silného jako ty?'' zakřičel jsem na něj.Byl jsem přikrčený v bojové pozici a čekal až se na mě vrhne.Než se  však stačil ke mně přiblížit, tak mu na záda skočila překrásná dívka, která mu utrhla hlavu.Najednou se upír sám od sebe vznítil.Poplašeně jsem couvl.
Rozhodl jsem se, že by nebylo dobré se s ní dostat do křížku, zvlášť když nevím co je zač.Zdálil jsem se na střechu a pozoroval její počínání.Vyslechl jsem rozhovor mezi ní a tou dívkou.Bylo zvláštní jak dívka uposlechla bez jediného odporu.
Najednou však zmizela i neznámá.Začal jsme se po ní rozhlížet.
''Tam mě nenajdeš.Už jsem tady.'' 
Zároveň s jejím hlasem jsem ucítil úlevu.Zněl mnohem líp než hlas, kteréhokoliv upíra.Voněla po louce plné květin a ještě po něčem, jehož vůně mi byla do teď odepřena.I přez to jsem dokázal říct otázky, které mě tížili.Ne však všechny. 
''Jak si to dokázala to s tím ohněm?Jak si mu dokázala utrhnout hlavu?''
''Spousta otázek, ale žádné odpovědi nedostaneš.Možná jestli se potkáme někdy jindy.''
''Tak to se budu zdržovat ve tvojí společnosti.''
''Jsem rychlá.Nebudeš mi stačit.''
Na to už byla pryč.Sedla jsem si tam, kde seděla před tím ona a pozoroval město, jenž bylo prozatím v bezpečí.Nakonec jsem se vydal k jeskyni, která se mi byla už po několik dní domovem.
Když jsem se však přiblížil, tak jsem ucítil tu nádhernou vůni.Vešel jsem dovnitř a spatřil onu tajemnou jak se choulí do klubíčka a lehce se třese zimou.Rozdělal jsem oheň a přistrčil ji k ohni.Já si lehl za ní a přehodil přez nás můj kabát.Tajmemná se otočila čelem ke mně, takže jsem si mohl prohlídnout její dokonalou tvář.
Byla mnohem krásnější, než kterýkoliv upír.Nemohl jsem se na ni vynadívat.Jenže dívka se opřela čelem o moji hruď.Já se lehce uchychtl.Obtočil jsem kolem ní svoji paži a s pocitem štěstí jsem se vydal do říše snů.

(Eric)
Seděl jsem v rohu svého pokoje, v kterém panovala naprostá tma.Kolena jsem měl přitáhnuté k tělu a vzpomínal na Bellu.V hlavě mi pořád zněla její poslední slova:'Jestli někomu ublížím, tak to budete jedině vy.Nenávidím vás!' Takovou jsem ji nikdy neviděl.Její pohled mě spaloval na místě.
Ponořil jsem se do vzpomínek.
Když v tom mi do pokoje vtrhli bratři a rozhodli se mě vytáhnout do baru.Nakonec jsem přeci jen svolil a odjel s nimi. Potkal jsem tam dívku, která byla podobná Belle, mojí Belle.Prožili jsme spolu noc plnou vášně.Jako památka na tu noc mi zbyl vzkaz, kde stálo, že už se nikdy neuvidíme a ještě malý chlapec, kterého jsem si zamiloval už od prvního okamžiku.Vzal jsem ho k nám, kde jsme se o něj začali starat.

(Ruby)
Udělala jsem co si přál otec.Splodila jsem dítě s tím upírem, který se zamiloval do Lillith.Abych vše měla lehčí, změnila jsem si rysy, abych byla víc podobná Lillith.Po noci plné vášně se mi narodil syn, kterého jsem tam nechala i se vzkazem, že se už nikdy neuvidíme.Věděla jsem, že se o něj postará.Kdo by si nezamiloval takového 'andílka'?
Poté jsem se vrátila do království mého otce, kde se mi dostalo odměny.Celé roky jsem mučila ty nevinné duše a užívala si s ostatními démony.
 


Komentáře

1 Šílenej | Web | 30. září 2010 v 22:13 | Reagovat

tak nějak se děsit jakou zamotanou story to máš(máte, kdoví jak to tady zase je) 8-)

2 Šílenej | Web | 1. října 2010 v 16:07 | Reagovat

Faillë: tak to mi tu prezentaci pak pošli, to chci vidět a slintat!

Dráček: a fotbal tě třeba nebere? udělej třeba prezentaci o týmech nebo rovnou o jednom určitym...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama