Nejvíc na světě miluju tu rozmanitost-každý den mě nasere někdo jiný!!!
Kdopak to je pro dnešní den???

VIII.kapitola

10. září 2010 v 0:00 | Faillë |  Povídka-Snapeova dcera
VIII.kapitola-Lektvary

Vzbudila jsem se brzy ráno, všichni ještě spali.Toho jsem využila a začalal kout pikle.Na podlahu kolem postele Parvati jsem dala připínáčky hrotem nahoru a na Levanduly čekalo překvapení v podobě kbelíku medu, připevněného tak, aby když roztáhne závěsy se jí na hlavu vylije jeho obsah.Já se radši odebrala do koupelny.V necelé čtvrt hodince jsem byla už na odchodu z pokoje.Měla jsem na sobě ty černé šaty, které jsem měla na začátku roku, vzala jsem si k nim balerýnky a samozřejmě hábit.Lehce jsem se nalíčila a vlasy si natočila do úhledných prstýnků.Najednou jsem obdržela další nápad.Probudila jsem Hermi.
''Co se děje Sam?''
''Mohla bys mi prosímtě vyfotit, jak se budou ty dvě tvářit na rannní překvapení?''
''A co to je?''
''Uvidíš.Slibuješ?''
''Jo.''
''Díky a sladké sny.''
Odešla jsem z pokoje přímo na snídani.Nikdo tam ještě nebyl až na několik profesorů.Táta se na mě usmíval.Úsměv jsem mu oplatila a radši začala studovat učebnici lektvarů.Postupem času na snídani dorazili i mí spolužáci.Strašně jsem se těšila na fotky.Na snídani konečně už dorazilo i naše známé trio.Hermiona vysmátá od ucha k uchu zamířila ke mě.Podávala mi foťák.Podívala jsem se na ty překrásné fotečky.
''Jak si na to přišla, prosím tě?''
''Náboženské posvícení.''
''Snad osvícení.''
''Asi.''
Přitočili se k nám dvojčata.
''Co se stalo, že i naše šprtka je vytlemená jako měsíček na hnoji?''
''Nechte toho, to by zvedlo náladu každému,'' ohradila se Hermi.
''A co?''
Podala jsem jim foťák.Ty se začali válet v křečích smíchu na zemi.Než stačili něco říct, dovlál k nám táta.
''Mohli byste mi říct, co tu je k smíchu?''
Vytrhla jsem klukům foťák z ruky a podala ho tátovi.Lehce mu začaly cukat koutky.
''Čí to je práce?''
''Moje.''
''Strhávám Nebelvíru deset bodů, za rušení snídaně.''Začal odvlávat pryč.''A abych nezapomněl, tak Nebelvír získává dvacet bodů, za skvěle odvedenou práci.''Na to už dočista odvlál.
Všichni na něj zírali a nejvíc já.Bohužel jsem ve dveřích spatřila ty dvě.Rozzuřené jak grizzley si to namířili ke mě.
''Já jdu.Čau.''
Fred mě však stáhl zpátky na židly.Holky neochvějně mířili za mnou.Všiml si jich taky Draco a začal se zvedat.Jenom to ne.Naštěstí začala přilétat pošta.Sedl si přede mě Kalous Ušatý, který měl u nohy připevněný balíček.Všichni na tu sovu zírali.Odvázala jsem balíčak od jeho nohy.Ten spokojeně zahoukal a sedl si mi na rameno.Otevřela jsem balíček, ve kterém byly čokoládové sušenky, čokoládové žabky a čokoláda s oříškama.Kdo mi to jenom poslal?A pak mě to trklo, to jistě Chloe s Matthewem.Zaskočení Parvati a Levadule brzy vyprchalo a chtěly se na mě vrhnout.Alespoň pomocí slov.Jenže to by nesměl být v místnosti Draco a Kalous.Jakmile se do mě pustili, tak se Kalous pustil do nich.To víte, trošku jim pocuchal účes.Potom výhružně zahoukal a odletěl.Draco nesmírně pobaven  přišel k našemu stolu.
''Dobré ráno Samantho, smím tě doprovodit na hodinu?''
''Dobré a ano můžeš.''
Draco mi nabídl rámě, ale to jsem odmítla.Celou dobu se za námi drželi ty dvě gorili.Nemusím vám snad říkat o koho šlo.Všichni se po nás otáčeli.Došli jsme až před učebnu lektvarů.Draco se se mnou snažil navázat nějaký hlubší rozhovor.Nakonec to skončilo tlacháním, jaký by z nás dvou byl nádherný pár.To ne!Můj vysněný princ na černém koni má vypadat jinak.Má mýt dlouhé černé vlasy, černé oči, hákovitý nos, vysoký, hubený, lehce svalnatý, velmistr lektverů a magie a abych nezapomněla musí mít v oblibě černou.Nepřipomíná vám ten popis někoho?

Konečně jsme mohli vstoupit do třídy, sedla jsem si do poslední lavice, tak abych byla co nejdál od Draca.
"Vypadni z tý lavice, tady sedíme my."
Podívala jsem se na toho, kdo mě zrovna ruší z rozjímání o nesmrtelnosti chrousta a on Harry Potter.
"Pokud se nemýlím, seděla jsem tu první."
"Pane Pottere, hodláte tu ještě dlouho pozorovat vaši novou spolužačku?A posaďte se támhle do první lavice.Pan Weasley se posadí tady."
Harry si něco mumlal pod vousy.Ron si ke mě odevzadaně posadil.Na tabuli se objevil postup na připravení Životabudiče.Táta začil plachtit po třídě.Stoupnul si za mě a Rona.
"Můžete mi vysvětlit proč váš lektvar má růžovou barvu místo temně fialové, pane Weasley?"
"Nemám tušení pane profesore."
"Není to tím, že jste přidal dřív nastrouhanou housenku, než jste te tam přidal krunýř z Třaskavého Skvorejše?A proč jste mu o tom neřekla slečno Snapová?"
"Protože jsem si hleděla svojí, práce pane profesore."
"Za tuhle drzost, jste vysloužila strhnutí deseti budů pro Nebelvír."
Radši jsem to ani nekomentovala, nechci aby Nebelvíru strhnul další body.Lektvar jsem dokončila a jeho vzorek odnesla v malé lahvičce ke stolu.Táta mi podstrčil papírek.Bez přemýšlení jsem si ho vzala a mlčky si šla sednout.Rozbalila jsem papírk  pod lavicí. Stál tam vzakz:

'Dnes večer ti příjdu dát doborou noc sám.'

Musela jsem si ten papírek přečíst třikrát, abych tomu uvěřila.S radostnou náladou jsem šla na oběd.Nadšeně jsem se dala do jídla.Přitočila se ke mě Hermiona.
"Můžu se tě na něco zeptat?Vím, že to není moje věc, ale-"
"Chceš se zpeptat jestli nemám něco s Dracem?"
"No jo."
"Nic s ním nemám, včera mě táta s ním poslal na ošetřovnu po tom incidentu.Nepraštil se třeba do hlavy?
"Myslím že ne, proč?"
"Myslíš, že by někomu z Nebelvíru vykládal, jaký by spolu tvořili dokonalý pár?"
"Pokud se jedná o tebe tak ano."
"Co tím myslíš?"
"Podívej se na sebe.Máš dokonalou postavu, dokonalou pleť, uhrančivé oči..."
"Nech toho, nebo se budu červenat.A ke všemu to není pravda."
"To bych neřekla, podívej se na sebe do zrcadla."
"Co tu rozebíráte holky?"
"Nic Frede."
"To nic znělo, jako rozhovor."
"Přesněji řečeno holčičí rozhovor, takže to není nic pro vaše uši."
"Ale je."
''Tím chcete říct, že jste holky?"
Usměvavá jsem odešla na další hodinu.Vlastně jsem ani moc nevnímala výklad profesorky McGonagallové.Celou dobu jsem myslela na rozhovor z Hermi.Potom jsem mlčky odešla do společenky.
Sedla jsem si do křesla u krbu a začetla se do Rozbřesku.Radši jsem vynechala tu část, kterou vypráví Jacob, ta mě vždy nudí k smrti.Hermiona si přisedla vedle mě.
''Co to čteš Sam?''
''Rozbřesk,''Po zaregistrování jejího výrazu jsem dodala:''Je to o lidské dívce, které se zamiluje do upíra, který se živí zvířecí krví.Tohle je čtvrtý díl, kde se jim narodí dcera a tu dívku promění v upíra.''
''To zní celkem zajímavě.''
''Hermi, myslela jsi vážně, to cos mi říkala u oběda?''
''Samozřejmě.Ty o svém půvabu pochybuješ?''
''Já jen, že se o to ani nesnažím.Netoužím moc po pozornosti.''
''Všimla jsem si, jak ses chovala k těm dvoum.Taky by mi to vadilo.''
''Udivuje mě, že mě neodsuzuješ, jako ostatní.''
''A kdo tě oduzuje?''
''No řekla bych, že nejsem dvakrát po chuti většině studentům v Bradavicích.''
''To je jenom tím, že tě neznají.Ale po tom jak se k tobě zachoval Snape o hodině, bych řekla, že tím jsi vyvrátila většině studentům vizi o protekci.''
''Asi máš pravdu.''
 Odložila jsem knížku a vydala se na večeři.Hermiona doplnila náš známý trojlístek.Nechci, aby se mnou byla pořád.Je hezké si s ní popovídat.Po večeři jsem zalezla do koupelny.Tentokrát jsem na sebe natáhla černé tílko s nápisem Vampire a černé tepláky.Sedla jsem si do postele a začala si čmárat návrhy šatů. 
Všechny moje spolubydlící spaly hlunokým spánkem.Dveře se pootevřely.Do pokoje vešel táta.Doplachtil k mojí posteli a posadil se kousek od mě.
''Dobrou noc, Samantho.''
''Dobrou noc, tati.''
Políbil mě na čelo a pohladil mě po vlasech.Počkal než si lehnu a deku mi přitánul až pod bradu.Potom se otočil a odešel.S úsměvem na rtech jsem se vydala do říše snů.

 


Komentáře

1 moira | Web | 10. září 2010 v 15:50 | Reagovat

ou, tak to někam směřuje, že by snape měl vůbec "nějaký" srdce... ?

2 Faillë, Draco | Web | 10. září 2010 v 15:53 | Reagovat

[1]: jen počkej,co ten bude ještě vyvádět :D  :D  :D

3 Michangela | 14. listopadu 2010 v 15:15 | Reagovat

:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama