Nejvíc na světě miluju tu rozmanitost-každý den mě nasere někdo jiný!!!
Kdopak to je pro dnešní den???

XIX.kapitola

29. září 2010 v 0:00 | Faillë, Draco |  Povídka-Snapeova dcera
XIX.kapitola-Vztek, slzy a draci

Jen tak jsem si ležela v posteli a zkoušela vystihnout jednoho z mých oblíbenců a to samotného poloboha Sama Winchestera bez vrchní části oblečení.(Draco:Ségra zas má úchylný myšlenky./Faillë:Neser peroxiďáku!)Nějak se mi to pořád nezdálo.Já chci úžasnýho Winchestera!Nakonec jsem to vzdala a dopomohla si hůlkou.Jo tak teď mu to je podobný.Celá nadšená jsem začala tančit oslavnej tanec, aneb spas se kdo můžeš.
Bohužel se mnou v pokoji byla Levandule s Parvati, kderé jsem překřtila na Neznám žehličku a na Patu.
''Nech toho!Dupeš tu tak, že se nám za chvilku převrhne lak na nehty.''
''Tak tohle tu smrdí a já si myslela, že tu máte schovanou mrtvolu.''(Draco:Vůbec neřešíme, že lak a mrtvola smrděj úplně jinak.Dle naší chemikářky zapáchaj.)
Radši jsem se zpakovala a začala zkoušet zvěčnit i poloboha Deana Winchestera.Což nebylo dvakrát lehké.Si to zkuste.Nakonec ho potkal stejný osud jako jeho mladšího brášku.Potom jsem si jen tak čmárala.Když jsem zaslechla jak si ty dvě šeptaj.No oni si nešeptali.Spíš řvali jako na lesy.
''Víš co si myslím?Že jedině duševně chorý mohl mít něco se Snapem.Co ty?''
''Co já vím, třeba si ji adoptoval, jelikož mu nikdo nedal.''
''Taky možný, ale všimla sis jak se chová Samantha?Dyť to hraničí s nenormáloností.''
''Třeba je její matka je u Svatýho Munga.''
Tak to už jsem nevydržela a hbitě se vyhoupla na nohy.Přiběhla k Patě a sevřela ji svoji rukou hrdlo.Přitom jsem mířila hůlkou na tu druhou krávu.
''VY jste neslišely co jsem říkala Dracovi?Jestli ne, tak vám to právě teď říkám!Nikdo si nebude brát mou rodinu do huby!Zvlášť ne ti, kteří o nás nic neví!Víte co podle mě hraničí s nenormálností?Třeba to vaše chování.Nemáte totiž žádny pud sebezáchovy!''
Křičela jsem Parvaty do obličeje.Levandule tam jen tak stála, neschopna nějakého pohybu.Můj stisk byl pevný, jelikož její obličej začínal měnit barvu.Bylo mi jedno jestli ji zabiju.Ona mi trhá moji duši a srdce, které konečně pro někoho tluče.
Ještě jednou jsem ji provrtala vražedným pohledem a potom pustila na zem.Jenže moje zlost neustávala.Vykouzlila jsem poryv větru, který je obě odhodil na kamennou stěnu a tam je přišpendlil.
Obě dvě měly v očích strach a kdyby mohli tak se shroutí na kolena.Přistoupila jsem až k nim a podívala se jim do očí.Vztek mnou lomcoval a já je chtěla mučit.Slyšet jak křičí bolestí, jak prosí o smrt.Chtěla jsem je vidět svíjet se v bolestech.
Než se Levandule nadála odmrštila jsem ji poryvem větru na protější stěnu.Nic jsem nevnímala, jenom vztek.Vztek, který byl mojí součástí.Co by se stalo, kdybych si tu takhle s nima hrála, jako kočka s myší?Co kdybych je odřízla ode všech smyslů jak to umí Alec?Jak by se tvářili na dar Jane?
Moje dvě já se hádaly.Moje jedno já chtěla mstu se kterou souhlasil Caius, ale zároveň jsem toužila po odpuštění, ke kterému se přikláněl Carlisle.
Pomalu se mi dařilo uklidnit.Když už jsem přestala vidět rudě, tak jsem obě pověsila za kotník do vzduchu.
Rozběhla jsem se pryč.Pryč ode všeho.Daleko od té bolesti, která mi drásala hrudník s mým nově živým srdcem.Chtěla jsem se vykřičet z té bolesti, neskutečné bolesti.Běžela jsem chodbami, ikdyž jsem přez slzy skoro neviděla na cestu.
Do někoho jsem narazila.Podle vůně jsem poznala taťku.Chytla jsem se ho za plášť a odmítla se ho pustit.
''Sam, co se stalo?Někdo ti něco provedl?''
Ještě víc jsem se rozbrečela a nehodlala se ho pustit.Potřebovala jsem ho.Cítila jsem jak se mi podlamují kolena.Než jsem ale stihla dopadnout na podlahu, tak mě zachytili chladné ruce.Pak už jsem si na nic nevzpomínala.

Probudila jsem se s hlavou opřenou o Severusovu hruď.Cítila jsem, jak mám stuhlé prsty.Držela jsem v nich nějakou, na dotek jemnou a teplou, látku.Bylo mi příjemně.Ještě víc jsem zabořila obličej do hrudi, abych i nadále cítila tu krásnou vůni.Vůni která je pro mě jako droga.Je to moje osobní značka heroinu.
Cítila jsem, jak mě hladí ve vlasech.Jak si namotává prameny mých vlasů na prsty a pak zase rozplétá.Jak mi zastrčil několik neposedných pramenů za ucho.
Nakonec jsem se přeci jen rozhodla 'vzbudit'.Otevřela jsem oči a pohlédla do strhané tváře.Tátovy oči byly plné strachu.
''Tati?''
''Konečně si se probudila, Sam.Už mi konečně povíš, co se stalo?''
Několikrát jsem zamrkala.Pevně jsem semknula rty a zatřásla hlavou na znamení nesouhlasu.
''Nechceš mi to napsat?''
Zase se mu dostalo záporného zakroucení hlavou.
''Dobře, ale kdykoliv budeš potřebovat, tak přijď.''
''Děkuji ti za všechno, tati.'' Jak já mu chtěla říct Severusi.
''Nemáš zač.Mám pro tebe překvapení.Tak se jdi obléct do něčeho teplého.Venku je chladno.''
''Dobře.''
''Počkám na tebe ve Vstupní síni.''
Rychle jsem doběhla do ložnice, kde se všemožně snažila Hermiona dostat ty dvě mrchy dolů.Pouze jsem si povzdechla.Švihla jsem hůlkou a nechala je spadnout na podlahu.Co je mi do do toho, jestli se jim něco stane?Jakmile se ty dvě spamatovali, tak zdrhli do koupelny.
''Co se tu stalo?''
''Okusili můj hněv.A to ještě nic nebylo, co jsem s nima provedla.Byla jsem odhodlaná ty dvě umučit k smrti.''
Natáhla jsem na sebe něco teplejšého a vydala se za tátou.Stál tam opřený o stěnu.Všimla jsem si, že už svítí měsíc.
''Donesl jsem ti něco k snědku, jelikož si prospala večeři.''
''Děkuji.''
Při cest do lesa jsem kousala bagetu.A sem tam jsem zakopla.
I přez tu tmu jsem zahlédla, jak se mu lehce nadzvihnul pravý koutek úst.Mohla bych klidně i hodiny pozorovat jeho tvář, oči, ruce, vlasy, tělo, gesta.Byl tak tajuplný a záhadný.(Draco:Jéžiš ségra, já vím, že si se do něj zabouchlá.Ale tohle je vážně moc.Nezapomínej, že tu nejsi sama.Úchylačko./Faillë:Neser mě!Nebo ti ukážu příšeru jménem Edward Cullen.A to tvoje kouzlení půjde k šípku!)
Šli jsme celkem dlouho, než mě táta poprsil abych tam na něj počkala.Pozorovala jsem jak jeho plášť mizí mezi stromy.
Po chvlice přišel a s ním i někdo další.Toho dotyčného jsem si mohla prohlídnout jenom díky měsíčnímu svitu.Byl vysoký s hodně svalnatou postavou, delší ohnivě rudá kštice, jasně modré oči a lehce poťouchlý úsměv.Připomínal mi strašně Emmetta.(Faillë:Trochu jsem si Charlieho vylepšila./Draco:Jo a máme tu dalšího 'kunďáka' na světě.Ségra má fakt úchylný myšlenky!)
''Samantho, tohle Charlie Weasley.Pracuje v Rumunsku s draky.''
''Moc mě těší.''
Napřáhl ke mně svoji velkou dlaň.Radostně jsem ji uchopila a pevně stiskla.Ikdyž to určitě ani necítil.
''Mě taky.Můžu se zeptat, jaký plemena jste sem dovezli?''
Zdála se být překvapen mojí otázkou, ale ihned se nadšeně rozpovídal.Táta se jenom uculoval.Jak ví, že zbožňuju draky?Dyť jsem to nikomu neříkala.Ale co.Pomalu jsme šli až k nim.To co mě nejvíc překvapilo, jak byly draci úžasní.Jak já si jednoho z nich chtěla pohladit.Charlie však zpozoroval, jak k nim natahuju ruku.Okamžitě mi ji stáhl k tělu.
''Sam, co blbneš?''
''Já... jen oni mě tak... přitahují.''
''A to ses ani na chvilku nebála?''
''Ne.Já nevím jak to popsat, ale cítím, že mi neublíží.Je to stejné jako když jsem poprvé viděla Testrály nebo Skvorejše.''
''Jsi vážně zvláštní.Každý normální člověk by se jich bál.''
''Tak to asi nejsem normální.''
Šli jsme se Charliem projít po lese.Teprve teď jsem se podívala na obzor.Začínalo se rozednívat.
''Pane jo.Jak dlouho tu takhle kecáme?''
''Přišli jste něco kolem jedné ráno... takže takových pět hodiny, minimálně.''
''Nejsi unavený?''
''A ty?''
''Neodpovídej na otázku otázkou!''
Na to jsem do něj strčila vší silou.Lehce se zakymácel, jelikož to nečekal.Charlie se nadal a oplatil mi to.Spadla jsem na zadek.Tak to ne.Skřížila jsem nohy do tureckého sedu, skřížila ruce na prsou a našpulila jsem rty.Charlie se zasmál.Klekl si ke mně a sklonil hlavu, takže naše oči byly ve stejné úrovni.
''Jak si to provedla?''
''Co?''
Na chvilku se odmlčel.A pak z něj najednou vypadlo:''Měly bysme jít.Tvůj otec se po tobě bude shánět.''
Tohle určitě nebylo to na co se chtěl zeptat.
''Dobře.''
Pomohl mi na nohy a pak jsme se společně vydali do jejich tábora.Taťka tam na mě čekal.Ještě chvilku s Charliem mluvili a pak jsme konečně odešli do hradu.Ovanul mě ledový vítr a já se zachvěla.Táta si mě přitáhl blíž k tělu a přetáhl přeze mně část svého pláště.
''Děkuju ti, za všchno.''
''Nemáš zač.Jsem rád, že jsi šťastná.''
''Ale i tak ti děkuji.''
Přišli jsme do hradu a já se ihned vydala do ložnice.Zapadla jsem do koupelny, kde jsem se podívala na svůj odraz v zrcadle.Musela jsem se nad svým odrazem ušklíbnout.Ve vlasech jsem měla zamotané větvičky a přez levou tvář jsem měla šmouhu.Dokonalost sama.
Začala jsem z vlasů vymotávat větvičky a různé lístky.Optim se mi otřel o nohu.
''Kdepak si se toulal?Pěkně dlouho jsem tě neviděla.''
''Byl se mnou.A pokud jde o tebe, mohla bys jít klidně strašit místo mě.''
Otočila jsem se za původcem těch slov.O futra se ležérně opíral Protiva.
''Dobré ráno, Protivo.Mohlo mě napadnout, že bude s tebou.''
''Dobré ráno, Sam.''
Konečně se mi podařilo vytahat všechny větvičky, jenže teď mi vlasy trčeli do všech stran.Vzala jsem kartáč a začala je rozčesávat.Podívala jsem se na kartáč.Byl plný mých vlasů
''Za chvíli budu plešatá.Protivo, mohl bys jít někam jinam?''
''A proč?''
''Chci se osprchovat.''
''To můžeš i tak.''
''Jak chceš.''
Napustila jsem do kelímku vodu a chrstla ji jeho směrem.Věděla jsem, že ji nesnáší.Na to se otočil
a uvelebil se na mojí posteli.Optim si tam zůstal.Tak toho odtud nedostanu.Jelikož to je první kočka, která zbožňuje vodu.Zavřela jsem dveře a sprchu vzala útokem.
Vlasy jsem stáhla do culíku na stranu, přetáhla jsem řasy mascarou.Natáhla jsem na sebe volné černé kalhoty, šedé triko které bylo bez zad, a přez ruku šedostříbrnou bundu s kožíškem.Podívala jsem se na svoje holá záda.Chtělo by to trochu oživit.Vzala jsem hůlku a vykouzlila si na zádech černého čínského draka.Musela jsem se pochválit.

Vyrazila jsem do pokoje.Hermi zrovna vztávala.Ještě než se na mě vrhla s křížovým výslechem , tak jsem ji umlčela gestem ruky.Naházela jsem si učebnice do tašky a počkala na Hermi až se upraví, abysme mohli vyrazit.
Hermi přišla oblečená v černých kalhotech ale to triko mě zarazilo.Měla na sobě nádherné triko petrolejové barvy s dlouhým rukávem, které bylo v zádu na šněrovačku a přez ruku svetřík stejné barvy.Vlasy měla jen tak rozpušťené a zvlněné, což se mi tak nějak nelíbilo.
''Hermi, můžu?''
''Jasně.''
Zatlačila jsem ji do postele a začala tvořit.Vlasy jsem jí narovnala a spletla je až po temeno hlavy.Ještě jsem jí nalíčila a podala jsem jí stříbrné kruhy.Moc jí to slušelo.
Společně jsme se vydali na snídani.Všichni po nás koukali.Hermi se lehce červenala a já se jen potutelně usmívala.
Po obědě mě Hagrid poprosil abych šla Potterovi říct o dracích.Zhluboka jsem se nadechla a vyrazila k němu.
''Pottere?''
''Jo bulím každou noc, kvůli své mrtvé mámě.''
''Tak to ti nevěřím, protože znám Holoubkovou, ale musím uznat, že to byla psina si to přečíst ve Věštci.No teď ale k věci.Mám ti vzkázet od Hagrida, že che abys k němu dnes o půlnoci přišel.''
NA to jsem se už otáčela k odchodu.Nakonec jsem udělala, že jsem si na něco vzpomněla a rychle jsem se otočila.
''Máš si s sebou vzít neviditelný plášť.Jo a dej si bacha.Moody dokáže prohlédnout i přez něj a spousty dalších věcí.Zbohem Ufňukaný Harry.''
 


Komentáře

1 moira | Web | 29. září 2010 v 16:25 | Reagovat

ten konec naprosto úžasný!! :D a co jí asi charlie chtěl říct (ppř. se jí zeptat?). Těším se na další kapitolu!! (otázečka, kdy asi bude?)

2 Faillë, Draco | Web | 29. září 2010 v 16:57 | Reagovat

[1]: nejdřív musíme splnit přáníčku Čulietce, která chce pokráčko motorkáře, ale přepokládáme, že ještě dneska by jsme začali tvořit. :D  :D  :D  :D

3 Michangela | 14. listopadu 2010 v 17:15 | Reagovat

No,s ohledem na tvar patrona chápu její zálibu v dracích. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama