Nejvíc na světě miluju tu rozmanitost-každý den mě nasere někdo jiný!!!
Kdopak to je pro dnešní den???

Upíří kámošky 1/2

25. listopadu 2010 v 20:04 | Faille, Čulinka |  Jednorázové povídky

Upíří kámošky


Ahoj jsme nerozlučné kámošky, které vám chtějí vyprávět svůj příběh, plný zvratů a obyčejných dívčích problémů.




Dvě dívky, nejlepší kámošky, se vracely z párty, která se konala v sousední vesnici s názvem Pičín. Šli pomalu a pozorovaly měsíc, který byl v úplňku. Alespoň do té doby než jim cestu zastoupil neznámý muž. Obě dvě při pohledu na něj u krok ustoupily. Pozorně si ho prohlédly a obou do popředí mysli vystoupilo jediné - upír.
Muž jednu z nich nejdřív omráčil a té druhé se vrhnul po krku. Dívka vyděšeně vykřikla. Začal lačně sát její krev, alespoň do té doby než ucítil magickou podstatu, odtrhl se od ní. Podíval se do její tváře. Něco v něm se zlomilo. Přistoupil k ní a nechal ji napít své vlastní krve - proměna začala.
Přistoupil k druhé dívce, jenž se pomalu probouzela. Odhrnul z krku její dlouhé zlaté lokny a nasál její omamnou vůni. Zakousl se, ale jakoby Osud chtěl vykoupit obě dívky ze smrti. I krev této dívky měla magickou podstatu. Nechal ji proto napít jeho krve a tím ji odsoudil k věčné noci.
Postupně obě dívky odnesl do nedalekého lesa, kde je nechal prozřít do nového života.

Moje srdce udeřilo poslední úder a já otevřela oči. Viděla jsem vše. Od lezoucího mravence až po zrnka pilu ve vzduchu. Vedle sebe jsem ucítila zvláštní vůni - vůni jenž mě lákala. Otočila jsem se a spatřila nehybnou tvář mé kamarádky. 
''Maličká?''
Otočila jsem se po hlase a spatřila muže, který nás napadl při cestě domů. Najednou jsem si vybavila detaily té noci.
''Já jsem upír?''
''Ano, původně si měla být moje večeře, ale proč zabít někoho tak talentovaného? Ani jsem nemohl utišit svůj hlad na tvé přítelkyni. Je stejně jedinečná jako ty.''
''Ale, co naše rodiny?''
''Budete muset odejít. To je snad jasné.''
''Já nechci! Chci dodělat školu! Najít si přítele a mít rodinu!''
''Jak romantické! Ale brzy sama poznáš, že ti přestane záležet na těch jenž si milovala a vlastně na všech lidech.''
''Nejradši bych ti utrhla hlavu.''
''To by mě nezabilo, maličká. A když už jsem u toho, jak se jmenuješ?''
''Kristýna.''
Nechtěla jsem se s ním spřátelit, ale pokud mám přežít a se mnou i Lenka, tak to hold budu muset překousnout.
''Já jsem Henry a pocházím z Ameriky. A jméno mé druhhé dcery?''
''Lenka.''
Najednou utichl tlukot srdce.Otočila jsem se na Leničku, která překvapeně vykulila svoje krásné modré oči. Vyhoupla se do sedu a následně si stoupla.Zmateně se dívala kolem sebe, až se její pohled stočil na nás. Byla krásnější než kdy dřív. Málem bych ji nepoznala. Překvapeně na mě koukala a pak se na mě vrhla. Obtočila ruce kolem mého pasu a já ji taky objala. Když jsme se už pustili, tak Henry nikde nebyl. Zůstal po něm pouze dopis, v němž nám slíbil, že se ještě někdy potkáme a vysvětlil vše o upírech.

Naše začátky byly krušné.Ovládnutí žízně a hlavně přijít na svoji moc.Lenka to měla snadné. Pocítila ji hned po probuzení.Ale já si musela počkat několik týdnů, než se mi ji podařilo objevit. Lenka četla myšlenky a když jsem jí řekla, že je jak Edward Cullen, tak mě málem probodla první dřevěnou věcí, kterou našla.To já zas umím lézt lidem do snu a vlastně i upírům.
Zvláštní jak Mayerová byla daleko od skutečnosti.Ano máme lepší smysly, jsme rychlý, silní a také krásní, ale ten zbytek?Jen výmysly.Žádné zlaté nebo rudé oči.Zůstane nám původní barva.Na slunci se třpytíme?Nesmysl.Můžeme si chodit po venku jak se nám zlíbí, akorát je nám to nepříjemné když je opravdu moc ostré.Hrozně z toho bolí oči.Zabijete nás jenom roztrháním na kousky a ty kousky spálit na popel?V žádném případě.Museli byste naším srdcem prohnat dřevěný kůl. A takové ty kraviny jako česnek, svěcená voda, kříže a oheň? Jen povídačky.


Stála jsem před zrcadlem v našem krásném loftu a snažila se upravit svoje nepoddajné černé kadeře, jenž měly modravé odlesky.Nakonec jsem je stejně zkrotila. Tak jako všechno. Zkontrolovala jsem svůj odraz v zrcadle. Dlouhé nohy, jsem ukazovala světu na obdiv. Skrývala je jenom černá mini sukně. Fialový top bezzad lehce odkrýval moje ňadra. Nakonec jsem si obula nádherné fialové boty na vysokém podpatku. Ani jsem se nemusela líčit, ale je to hold lidský zvyk. Sešla jsem dolů do kuchyně, kde Lenka jedla kaviárové tousty. Byla oblečená podobně jako já. Světlé ryflové mini kraťase, žlutý top a žluté žabky na vysokém podpatku. Lehce nalíčená a vlasy se jí vlnily v pravidelných loknách.
''Dobré ráno.''
''Dobré.''
Rychle jsem do sebe naházela snídani, jelikož byl čas jít do školy. První den školy po naší proměně. Pokusila jsem se vybavit výrazy našich spolužáků. Všichni na nás budou čučet, div že jim nevypadnou oči. Tolik rozbušených srdcí na jednom místě, tolik možností se nakrmit.
Henry měl pravdu. Pomalu mi přestávalo záležet na lidech. Vnímala jsem je jen jako potravu, ale stejně bych je nedokázala zabít. Lenka si tím také procházela, ale mnohem pomaleji než já. Poslouchání myšlenek cizích lidí jí znova vracelo lidství. Ale mě neměl kdo pomoci. Moje vztahy ochabovaly, jenom vztah k Lence byl stále tak silný, jako na začátku. Ne to ne. Byl mnohem silnější.

Seděla jsem v předposlední lavici na hodině angličtiny. Vedle mě si Lenka pečlivě psala zápisky a sem tam se pochechtávala.
''Můžeš mi říct, co je tady tak vtipnýho?'' zeptala jsem se hlasem, tak tichým, že mohl slyšet jedině citlivý upíří sluch.
''Ti kluci za námi. Šťepánovi ses líbila ještě, když jsi byla člověk. Ale teď mu dělá problémy se udržet a nestrhat z tebe oblečení.''
Lehce jsem se pootočila, tak abych se na něj podívala. Když jsem pohlédla do tváře mého nejlepšího kamaráda, tak jsem se musela ihned odvrátit. Věděla jsem, že pokud se neodtrhnu hned, tak už nikdy. Bylo to jako poprvé vidět slunce. Navíc jsem cítila, jak se mi prodlužují špičáky. Hlasitě jsem polkla. Teda alespoň pro Lenku. Podívala se na mě a já na ni udělala prosebný kukuč. Hned zvedla ruku a učitelka ji po chvilce vyvolala.
''Ano Leni?''
''Paní učitelko, Týně není moc dobře...''
''Jistě, doprovoďte ji na čerstvý vzduch.''
Stále lidskou rychlostí jsem skoro vyběhla ze třídy a posadila se na zem. Opřela jsem se o sloup a zhluboka dýchala.
''Já myslela, že jsi včera byla na lovu.''
''Byla, jenom jsem se zkrátka neovládla, když jsem uviděla Štěpána.''
''Tobě se líbí!''
''To je slabý slovo.Vraždila bych, kdyby se mu něco stalo.A proto nemůžem být spolu. Jsem nebezpečná.''
''Budeš, pokud se nebudeš stýkat aktivně s lidmi. A to myslím jindy než př lovu. Za chvíli z tebe bude krvelačná bestie.''
''Já vím!Ale stejně to jednou příjde.I když s tím budem bojovat, tak nás stejně dostihne naše přirozenost.Je jen otázkou za jak dlouho.''
''Vidíš, proto tomu podlehneš až za několik let a ne teď.Tak vstávej a vrátíme se do třídy.''
Neprotestovala jsem.Neměla jsem chuť se hádat.Měla jsem jedině chuť si dát AB negativní.Sedla jsem si zpátky na místo a přežila zbytek dne.

Hodina matiky a učitel Koloušek nám oznámí, že příští hodinu budeme psát opáčko.To abych si sjednala někde doučko.Sice můj inteligentní mozek by to zmáknul, ale bylo by to zvláštní.Jediný, kdo mě napadl byl Štěpán.
Jakmile si to však Lenka přečetla v mých myšlenkách tak začala jednat.Otočila se na kluky a usmála se.Zhluboka jsem se nadechla a otočila se taky.Dívala jsem si na ruce, když jsem tiše promluvila.
''Štěpáne, mohl by sis se mnou zopakovat tu matiku?Víš, že v ní plavu.''
''Jasně.Takže dneska u mě kolem čtvrtý?''
''Jo, to bude fajn.''
Znova jsem se otočila a nechala Lenku ať se baví s Davidem.Stejně vím, že se jí líbí.Znova jsem se začal věnovat příkladu na tabuli.

Ač nerada jsem si musela přiznat, že se chci Štěpánovi líbit.Lenička mě odvezla k Štěpánovi před dům a já se vydala na popravu.Zazvonila jsem a ani jsem nemusela dlouho čekat.Dveře se otevřeli a já jsem se musela pousmát.
''Ahoj, pojď dál.''
''Ahoj a díky.''

Asi po hodinovém mučení s matikou jsem si dovolila pohled na Štěpána.Naše oči se setkaly a já jsem byla v nebi.Začali jsme se k sobě přibližovat.Ale než jsme se stačili políbit, tak sem vešel David.
''Hele kámo, kde vězíš?Jedeme snad na ten fotbal.''
''Tak já půjdu.Lenka na mě bude určitě už čekat.''
''Ne, nemusíš.David je už na odchodu.Na ten fotbal pojedeme jindy.Tvoje známka z matiky je důležitější.Davide, padej!''
Štěpán vystrkal Davida ven a zabouchl mu před nosem.Pohladil mě po vlasech a znova se ke mně přibližoval svými rty.Nenechala jsem se dlouho pobízet a přitiskla své rty k těm jeho.Lehce jsem pootevřela rty a nechala ho vklouznout do svých úst jazykem.Naše jazyky tančily vášnivý tanec.Odtrhli jsme se od sebe.Opřely jsme se čely o sebe a zhluboka dýchaly.Procházelo mnou příjemné brnění.
Zhasla světla a já jsem mohla zahlídnout v Štěpánových očí ohníčky chtíče.Znova jsem jo políbila a přelezla mu na klín.Ucítila jsem jak mi jeho ruce kloužou po těle a zkoumají jeho křivky.Chladivá látka tílka mi sklouzla z kůže.
Přesunuli jsme se do ložnice, kam se čirou náhodou dostal taky alkohol.Naše jazyky se proplétaly stejně jako těla.Chtíč, vášeň a alkohol byla vražedná kombinace.



(Lenička)
Přijela jsem pro Týnu.Zaparkovala jsem svého miláčka.Na schodech jsem se střetla s Davidem.
''Ahoj.''
''Ahoj, jestli tu jseš pro Týnu, tak si počkáš.Mezi ní a Štěpánem to vypadá docela vážně.''
''To se mi snad zdá.A to jsme byly domluvené.''
''No to já se Štěpánem taky.Měli jsme jet na fotbal.Nechceš jet se mnou ty?''
''Na fotbal?''
''No, hraje Slávie s Baníkem.''
''A ty fandíš komu?''
''Slávii a ty?''
''Slávie.''
''Takže jedem, prosím.''
Udělal na mě psí oči a já nemohla odolat.Jako bych mu mohla odolat i normálně.
''Jasně.Před domem mám auto.''
Nasedli jsme do auta a vydali se na cestu.Zapla jsem písničky a věnovala se řízení.Alespoň do té doby, než mi došel benzín.
''Kurva.''
Společně jsme odtlačili mého miláčka na lesní cestu.Musela jsem se hodně přemáhat.Dokázala bych to klidně jednou rukou, ale bylo by to trochu divné.Vytočila jsem číslo a čekala až mi to zvedne osoba na druhé straně.
''Haló?'''
''Nazdar Týno, nebudu ti vyčítat, že jsi mě nechala ve štychu, ale mohla bys mi prokázat laskavost?Potřebuju abys mi přivezla benzín.''
Jako odpověď se mi dostalo pár nechutných zvuků, které mi napověděly, kam se doučko zvrtlo.
''Jestli ti to nevadí, tak si tu dodělám nějakou 'práci'.Do dvou hodin bych ti ho měla dovést.''
''Dobře.Čau.''
''Ahoj.''
Opřela jsem si hlavu o opěrku a zavřela oči.Snažila jsem se přestat myslet na hlad, který mi svazoval hrdlo.Dneska jsem ještě nedostala svoji dávku krve.
''Nezahrajem si slovní fotbal?''
''Hm.Něco záživnějšího tam nemáš?''
''Ne.''
''Dobře.Tak začni.''
Hrajeme ho sotva dvě minuty a už David rekapituloval s tím, že ho to nebaví.Naštvala jsem se a začala rozkládat autopostel.Jo jeden z vylepšováků, který táta nechal navrhnout specialně pro mě.Davidovi bylo vidět na očích, jak se mu to líbí.
''Pane jo, to jsem ještě neviděl.''
''Nemohl jsi.Todle má jenom moje autíčko.''
Sedla jsem si a snažila se nemyslet na hlad.
''Mám hlad,'' zaskučela jsem.
''Chceš sušenku?''
''Ne!''
''A špeka?''
''To je jiná.''
Než se však k tomu dostaneme, tak si všimnem pohybu venku.Vykoukneme ven a co nevidíme.Náš učitel matiky Mgr. Koloušek tam ošmatlává našeho učitele zeměpisu Mgr. Zajíčka.
David vyleze z auta a rozkřičí se, že ho muselo být slyšet až ve Vojetíně.
''Vy buzny zasnraný!Jděte si to udělat někam jinam!My na to nejsme zvědavý!''
Sedl si zpátky do auta.Začínala nám být zima a tak jsme se k sobě tiskli.Ty stísněné prostory tomu taky moc nepomáhaly.David mě objal a já jsem měla svoje zuby jenom kousek od jeho hrdla.Cítila jsem jak se mi přodlužují špičáky, ale hlad a chuť ho utišit ovládala moje tělo i mysl.Zabořila jsem zuby do Davidova krku, ale než jsem se napila tak jsem se odtrhla.Moje 'lidské' já zvítězilo.
''Něco takového jsem ještě nezažil.'' Sáhne si na krk a na prstech uvidí krev.Svoji krev. ''Ty máš krámy?''
''Tvoje inteligence je nulová.Uvědomuješ si, že sis sáhl na krk?''
''Ty jsi upír!Ty jsi upír!Ty jsi upír!''
Začínala jsem zuřit.
''No a co!''
Nastalo ticho.Dlouhá minuta ticha narušovaná dvojími nádechy a jedním tlukotem srdce.

(U Týny a Štěpána: Konečně se mi podařilo přesvědčit Štěpána, aby jsme vyrazily.Sice po cestě zdržoval, ale stejně se mi podařilo ho přesvědčit, že Lenka potřebuje dovést benzín.Do té doby než mi přišla SMS od Lenky: 'Možná přestanu mít hlad.'.Moc dobře jsem věděla, co to znamená.A tak jsem pro změnu začala zdržovat já.Políbila jsem Štěpána a rukou jsem sjela po jeho svalnaté hrudi až k jeho příteli.Na můj dotek ihned zareagoval a už mě tlačil znova ke dveřím jeho garzonky.Tentokrát jsme však nestačili dojít do ložnice a víru vášně jsme se oddali už v obýváku na pohovce.)

Ticho narušila až Davidova otázka.
''Jak se živíš?''
''To snad ani nechtěj vědět.''
''A chci.Tak mi alespoň odpovídej ano ne.''
''OK.''
''Zabíjíš lidi?''
''Ne.''
''Piješ krev z krevní banky.''
''Ne.''
''Vysáváš někde veverky?''
''Ne.''
''Necháváš si dávat trnsfúze?''
''Ne.''
''Při sexu?''
''Jo.''
''Nechceš to zkusit?''
''Hlad by byl.''
Nestihla jsem podotknout už nic a vrhl se na mé rty.Rukou mi zajel do vlasů.Tou druhou mi rozepnul mikinu a odhodil ji.Přetáhla jsem mu přes hlavu mikinu a taky ji odhodila někam pryč.Stáhnul mi ramínka tílka a obnaženou kůži zasypával polibky a já nebyla pozadu.Jeho tričko jsem roztrhla a přejížděla prsty po jeho svalnaté hrudi.Asi vám nemusím říkat, co se dělo dál.Oddali jsme s plně našim potřebám a nejtajnějším představám.
Někdy uprostřed víru vášně mi David nabídl svoji krční tepnu.Chvilku jsem váhala, ale proti jeho silným pažím, které přitáhli moji tvář přímo k hrdlu jsem nezmohla nic.
Spokojeně jsem ležela na Davidově hrudi a cítila se konečně celá.Nic mi nechybělo.Spokojeně jsem se odevzdala spánku.Když jsem se s ránem probudila tak jsem u dveří viděla kanystr s benzínem.Natáhla jsem na sebe zbytky svého oblečení a vzbudila Davida.Odjeli jsme zpátky.Vyhodila jsem Davida před domem a jela domů.
Týny auto bylo v garáži.Odemkla jsem a uvítala mě vůně palačinek.
''Ahoj Leni.''
''Ahoj Týno, neříkej, že jsi dělala snídani a nevyhořel nám loft.''
''Jo vařila a nic nevyhořelo.Měla by ses jít umejt a obléct do školy.''
''Jasně.''


(Týna)
Už týden se Štěpánem tvoříme oficiální pár.A já stále nenašla odvahu mu říct, že jsem upír.Každý večer jsme trávili spolu, stejně jako Lenička s Davidem.Ale Lenička se krmila.Já jsem byla bez přísunu krve.Ale dneska jsem si vyšetřila čas a jela do klubu asi kylák odtud.Nasedla jsem do svého zlatíčka.Sešlápla jsem plynový pedál až na podlahu a sledovala ručičku tachometru, jak se blíží k nejvyšším číslům.
Smykem jsem zabrzdila kus od baru.Upravila jsem si oblečení, jenž věrně kopírovalo moji postavu.Otevřela jsem dveře a s okouzlujícím úsměvem jsem si zamířila k baru.Ale zamrzla jsem v půli pohybu.Ucítila jsem vůni, jenž jsem zbožňovala.Vůni Štěpána.Rychle jsem přejela místnost očima a spatřila ho, jak hraje s pár kluky kulečník.Otočila jsem se na podpatku a vydala se na lov jinam.Než jsem se však stačila vrhnout po své oběti, tak se na mě něco vrhlo.S hrozivým zavrčením jsem se podívala do tváře upíra.


(Štěpán)
Hrál jsem s pár kluky kulečník, alespoň do té doby než do mě šťouchl můj kámoš s karate.
''Koukni, to je ale kočka.''
Koukl jsem se tím směrem a spatřil Týnu jak odchází pryč.Byl jsem zmatený.Poslední dobou jí nebylo dobře a trpěla výkyvy nálad.Vytočil jsem číslo svého nejlepšího kámoše Davida a domluvil se s ním, že se spolu za pět minut sejdeme před klubem.
Už na mě čekal.Opřený o stěnu domu.
''Zdar, kámo.Co potřebuješ?''
''Nevíš, co je poslední dobou s Týnou?''
''Ne, ale dneska se měla sejít s Leničkou v klubu.''
''Tak proč by z něho utíkala?''
''Třeba to Lenka zrušila.''
Poznal jsem to na něm.Lhal mi.
''Lžeš.Moc dobře víš, že se tam s Lenkou neměla sejít.Je mi s někým nevěrná.''
''Není!A jestli se ptáš, proč utekla tak to bylo jenom kvůli tomu aby ti neublížila!''
''Aby mi neublížila?Jsi snad sjetej?''
''Ne!Ale tohle by ti měla vysvětlit Týna.Ale jelikož se bojí tvojí reakce, tak ti to hold bude muset vysvětlit Lenka.''
Vytáhl mobil a po krátkém hovoru ho zaklapl.Do dvou minut přijela Lenka.
''Co se děje?''
''Týna, jela dneska do klubu a když viděla Štěpána, tak utekla.A tady Štěpán si myslí, že mu je nevěrná.Takže si myslím, že by se mu to už mělo vysvětlit.''
Lenka se na mě podívala a zhluboka se nadechla.
''Štěpáne, co víš o bájných bytostech, jako vlkodlacích nebo upírech?''
''Jsou to jen báchorky.''
''Nejsou.O vlkodlacích sice nic nevím, ale ano upíři existují.A jeden zrovna stojí před tebou.Nespozoroval si snad na mě změny?Určitě ano.''
''Chceš mi namluvit, že jsi upír?''
''Ne, chci tě přesvědčit, že jsem upír.A jelikož vím, že tomu jen  tak neuvěříš, tak se dobře dívej.''
Lenka se nahla k mému krku a zhluboka se nadechla.Odtáhla se a pootevřela rty.Mohl jsem vidět jak se jí prodlužují špičáky a černají oči.Chvilku tak zůstala a pak vypadala stejně jako dřív.
''Vidíš?Jsem upír a stejně tak i Týna.Neřekla ti to, protože se bála tvé reakce.Dneska si po dlouhé době zašla na lov, ale jelikož tě viděla tak šla hledat potravu jinam.''
''Proč?''
''Protože se živíme při sexu.Ale aby sis neudělal špatný obrázek.Týna nebyla na lovu od té doby, co spolu chodíte.Proto ti doporučuju, ji co nejdřív najít.Protože jestli se neovládne a zabije člověka, tak ztratí i tu poslední část svého lidství, které ji zůstalo.A potom by to už nebyla ta stará Týna, ale byla by to pouze krvelačná bestie, která touží jenom po krvi v těle Týny.''
Po tomhle jsem se rozběhl temnými ulicemi a ještě jsem zaslechl, jak na mě Lenka volá: ''Jdi na jih!''


(Týna)
... podívala do tváře upíra.
Byl to táta.
''Co tu děláš?''
''Chci být u toho, kdy moje dceruška vstoupí k nám věčně toužícím po krvi.''
''Ne!Já toho člověka nezabiju.''
''To si jenom nalháváš.Oba víme, že si dlouho nebyla na lovu.Jenom by mě zajímalo proč.Proč ses nechala tak vižíznit?''
I když byl takový, tak jsem k němu cítila úctu.Navíc jsem k němu cítila jakési pouto.Pouto jaké má otec s dcerou.Možná trochu silnější.Jelikož mě přivedl do nového života.
''Potkala jsem kluka, kterého miluju.Je to ale pouze člověk.Navíc neví o mé podstatě a já mu o tom nehodlám ani říct.Tudíž se na něm nekrmím.A jelikož se krmím při sexu, tak by mi to stejně připadalo jako nevěra.''
''Tak proč mu to neřekneš?Vše by se vyřešilo.''
''Bojím se, že by ode mě utekl.I když by to pro něj bylo lepší.Mohl by mít rodinu, dům a dva vlčáky.''
''Myslím, že otázku jestli mu to říct nebo ne, už řešit nemusíš.''
Nechápala jsem o čem to mluví.Dokud jsem neuslyšela tlukot srdce a neucítila mě známou vůni.Otočila jsem se.









 


Anketa

Komu dáš přednost z Twilight???(muži)

Edward 6.3% (3)
Carlisle 10.4% (5)
Emmett 31.3% (15)
Jasper 16.7% (8)
Jacob 20.8% (10)
Mike 6.3% (3)
Erik 2.1% (1)
Tayler 6.3% (3)

Komentáře

1 Seryn | Web | 27. listopadu 2010 v 13:37 | Reagovat

skvělé.. já chci pokráčko.. :-D

2 moira | Web | 3. prosince 2010 v 16:03 | Reagovat

no tak to jsem zvědavá, jak štěpán zareaguje.. :D

3 jajja386 | 15. prosince 2010 v 15:35 | Reagovat

Wau! :D napiste pokrackooooo :-)  :-) please :-D super CAST :D

4 delena/skatherine | 6. května 2011 v 19:03 | Reagovat

Pokráčko please,please je to super :-)  :-D  8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama